Pracovní doba přizpůsobená potřebám jednotlivých zaměstnanců sice má pozitivní vliv na zaměstnanost žen a může pomoci zaměstnankyním sladit pracovní a osobní život, nicméně práce na částečný úvazek (které jsou vykonávané převážně ženami) jsou ve většině zemí stále využívány v hůře placených odvětvích s malými možnostmi profesního rozvoje a odborné přípravy.

Zpráva také konstatuje, že v oblasti pružné pracovní doby stále existují značné rozdíly mezi členskými státy. Pružná délka pracovní doby je více rozšířená v severní a západní Evropě, zatímco v Maďarsku, Litvě, České republice, Estonsku, Bulharsku, Slovensku, Slovinsku a Rumunsku převládá tradiční 40hodinová týdenní pracovní doba. V žebříčku pružné organizace pracovní doby se relativně vysoko umístily Dánsko, Švédsko, Německo, Finsko a Norsko. V těchto státech o něco více než polovina všech zaměstnanců využívá nějaký druh pružného uspořádání pracovní doby.

Zpráva odborníků poskytuje souhrnný přehled současné praxe v 27 členských státech EU a v zemích EHP-ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko). Zaměřuje se na vnitřní flexibilitu (v rámci podniků a organizací), a to na základě délky pracovní doby (například práce na částečný úvazek) a organizace pracovní doby (například flexibilní uspořádání pracovní doby nebo rozložení pracovní doby a pružný začátek a konec pracovního dne).