Článek
Platový předstih nepodnikatelské sféry před podnikatelskou má prostou příčinu: v nepodnikatelské sféře je vyšší podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním.
Dosažené vzdělání | Podnikatelská sféra[%] | Nepodnikatelská sféra [%] |
---|---|---|
Základní a nedokončené | 7,4 | 4,9 |
Střední bez maturity | 41,8 | 15,8 |
Střední s maturitou | 33,4 | 43,2 |
Vyšší odborné a bakalářské | 2,4 | 6,9 |
Vysokoškolské | 12,7 | 26,9 |
Neuvedeno | 2,3 | 2, |
Struktura mezd a platů
Podnikatelská a nepodnikatelská sféra se neodlišují pouze z hlediska absolutní úrovně odměňování, ale i z hlediska struktury mzdy a platu. V podnikatelské sféře byly v 1. pololetí roku 2010 významnou složkou prémie a odměny (včetně odměn za pohotovost), které tvořily 16,3 % mzdy. V nepodnikatelské sféře však nebyly prémie a odměny tak významné (4,4 % platu), a mnohem větší roli zde hrály příplatky (včetně příplatků za přesčasy), které tvořily 16,8 % platu.
Zaměstnání s největšími změnami v úrovni mezd a platů
V podnikatelské sféře si meziročně nejvíce polepšila především manuální zaměstnání, konkrétně dělníci obsluhující stroje na výrobu pryžových výrobků (meziroční nárůst mezd o 14,7 %) či kováři obsluhující kovací lisy (nárůst o 11,1 %). Na druhou stranu došlo k největšímu snížení mezd u techniků v agronomii, kterým mzda meziročně poklesla o 6,5 %.
V nepodnikatelské sféře nebyly meziroční změny platů tak vysoké jako změny mezd v podnikatelské sféře. Z tabulky 3 vyplývá, že v nepodnikatelské sféře vzrostly platy nejvíce zdravotním sestrám, a to o 10,4 %. Ke snížení platů došlo u učitelů na základních školách (pokles o 0,2 %), přičemž u jiných zaměstnání v nepodnikatelské sféře nedošlo k meziročnímu poklesu platů.
Struktura pracovní doby
Šetření ISPV však nepodává informaci pouze o úrovni odměňování v jednotlivých sférách, ale umožňuje sledovat i odpracovanou a neodpracovanou dobu. Výsledky ISPV za 1. pololetí 2010 ukazují, že se v obou sférách meziročně zvýšil počet opracovaných hodin, přičemž zaměstnanci v podnikatelské sféře odpracovali průměrně 157,3 hodin za měsíc a v nepodnikatelské sféře 154,4 hodin za měsíc.
V podnikatelské sféře se zvýšil meziročně počet odpracovaných přesčasových hodin (o 0,6 hod./měs.), klesla doba strávená na dovolené (o 1,3 hod./měs.) a opět mírně klesla neodpracovaná doba z důvodu nemoci (o 0,3 hod./měs.), což může signalizovat pozvolné oživení české ekonomiky. Vývoj vybraných složek odpracované a neodpracované doby v podnikatelské sféře ukazuje graf 3.
Hodinový výdělek
Medián hodinového výdělku dosáhl ve 2. čtvrtletí 2010 výše 121,51 Kč v podnikatelské a 133,00 Kč v nepodnikatelské sféře. V obou sférách tak došlo k meziročnímu zvýšení mediánu hodinového výdělku (v podnikatelské sféře o 2,6 % a v nepodnikatelské sféře o 1,8 %).
ISPV
Informační systém o průměrném výdělku (ISPV), spravovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí, zjišťuje výdělkovou úroveň v České republice. Údaje za podnikatelskou sféru jsou zjišťovány čtvrtletně. Zdrojem dat pro nepodnikatelskou sféru je Informační systém o platech, z něhož jsou údaje čerpány pololetně. Medián představuje prostřední hodnotu ze všech zjištěných hodnot, tj. jedna polovina hodnot je menších a druhá polovina hodnot je větších než medián. Ve srovnání s průměrem je základní výhodou mediánu skutečnost, že není ovlivněný extrémními hodnotami.