Všechny české kandidáty podporuje ministerstvo zahraničí, vyplývá z neoficiálních informací. Podle českých diplomatů je ale jasné, že konkurence mezi zájemci z ostatních členských států je velká, a tak by bylo úspěchem získání byť jedné vedoucí pozice mise EU po světě.

Evropská služba pro vnější činnost vzniká po přijetí lisabonské reformní smlouvy. Bude aparátem pro šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou, má zlepšit koordinaci EU, posílit jednotnou prezentaci unie. Nemá ale nahradit diplomacie členských států. Činnost má s nimi vykonávat paralelně.

Na nová místa nejsou žádné kvóty

Kvóty pro členské státy na obsazení míst v misích EU nejsou. Česko by mohlo nabídnout experty mimo jiné na západní Balkán, východní Evropu, transatlantické vztahy, energetickou bezpečnost, lidská práva a transformační politiku. Ze zemí je v Česku velký zájem například o Gruzii. Velkým úspěchem by pro Prahu zřejmě bylo, kdyby ve výběrových řízeních získala dvě až pět pozic.

Diplomatické zastoupení EU by mělo mít po celém světě zhruba 130 delegací, které lze označit za jakési unijní ambasády a do jisté míry tak také budou fungovat. Podle některých odhadů by v evropské vnější službě mohlo působit zhruba 7000 lidí včetně těch, kteří nyní působí v oddělení Evropské komise pro vnější vztahy, takzvané DG RELEX. Jednotlivé členské státy by měly do diplomatického sboru nově vyslat zhruba třetinu všech jeho zaměstnanců. Hovoří se však i o menším celkovém počtu.

Zatím 5500 lidí

Podle statistik Evropské komise pracuje v současnosti v delegacích EU v zahraničí 5500 lidí, z toho 3000 jsou místní síly. Například necelá tisícovka se podílí na finančním řízení a 400 na rozvojové pomoci.

Sbor unijních diplomatů by měl daňové poplatníky přijít na zhruba tři miliardy eur ročně, ale jde jen o odhady. Přesné vyčíslení záleží na počtu úředníků, kteří se vztahy EU se zahraničím budou zabývat. Měl by být po ustavení evropské služby zhruba stejný. Česká diplomacie prosazuje to, aby vznik služby neprovázelo zvýšení nákladů.