Nejvíc ovlivnila změna středoškoláky s maturitou, manažery, odborníky, podnikatele, kvalifikované dělníky a mistry. K samoléčbě častěji než dřív přistupují také živitelé rodin, pokud mají malé děti a střední příjmy.

Bez pomoci lékaře se nyní léčí 42 procent lidí s nachlazením či chřipkou a dál chodí do školy či zaměstnání. Pro neschopenku si jde každý pátý a každý šestý si vezme pár dní dovolenou. Každý osmý si podle průzkumu vyžádá od lékaře recept a chodí dál do zaměstnání.

K dovolené se samoléčbou obvykle sáhnou řadoví pracovníci v "nemanuálních" oborech a lidé s vyššími příjmy. K vyzvednutí receptu s následným doléčováním v práci přistupují častěji kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci s vyššími a středními příjmy. Neschopenky si nechávají psát od lékaře studenti a žáci, uvedli autoři průzkumu. [celá zpráva]

Novelu zákoníku práce, která by měla zavést znovu proplácení nemocenské v prvních třech dnech, předložili sněmovně komunisté. Levice návrh obhajuje tím, že pacienti platí pojištění, a tak mají nárok na kompenzaci. Navíc tvrdí, že nemajetní lidé se výpadkem příjmů mohou dostat do finančních problémů.

Návrh má zavést také proplácení náhrady mzdy na všechny kalendářní dny. Podle nyní platné úpravy se platí náhrada mzdy v době pracovní neschopnosti jen za pracovní dny či placené státní svátky.

Proti návrhu stojí ODS a TOP 09. Takzvanou čekací neboli karenční lhůtu zavedl exministr ODS Petr Nečas. Podle něj se osvědčila, protože výdaje státu na nemocenskou se ve srovnání s rokem 2007 snížily v roce 2009 téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.