Energetické firmy spolu s ministerstvem školství rozjely velkou kampaň na podporu studia technických oborů. Podle nich to vypadá, že každý, kdo je schopen porozumět matematice na vyšší než středoškolské úrovni, by měl automaticky zamířit na ČVUT nebo podobnou školu. Co byste vzkázal těm, kdo přesto uvažují o ekonomickém studiu?

Perspektiva v našem oboru je zcela evidentní. Ať se ekonomice daří, nebo ne, vždycky se musí dělat účetní závěrka, i při bankrotu je třeba provést audit.

Na trhu práce je ale v této době ve vašem oboru k dispozici dostatek kvalifikovaných odborníků s praxí, kteří ani nemají přehnané mzdové požadavky. Přesto pořád pracujete se studenty už na školách a pak je jako čerstvé absolventy přijímáte. Vyplatí se vám to?

Přestože je ekonomická situace taková, jaká je, nemůžeme myslet krátkodobě. Právě teď probíhá nábor dalších šedesáti absolventů. Ano, je to poměrně velká investice, ale my takto investujeme dlouhodobě. Nemůže to fungovat tak, že investice proběhne jeden rok a pak budeme mít tři roky klid.

Naopak jsme zvýšili počet workshopů jak na odborná témata, tak třeba o tom, jak ‚přežít‘ výběrové řízení. A nejde jen o oblast vzdělávání. Pro studenty pořádáme například i sportovní akce. Zavedli jsme KPMG Fit Cup program, který zahrnuje sportovní aktivity od volejbalu po golf.

Abychom mohli vybrat těch šedesát nejlepších, musíme mít v databázi několik stovek kvalitních uchazečů.

Za jak dlouho si čerstvý absolvent, který přijde pracovat do KPMG, na sebe začne vydělávat?

Platným členem týmu je od prvního okamžiku. Tým je poskládaný od asistenta až po partnera a všichni jsou na sobě navzájem závislí. Celá investice do nového zaměstnance se ale začne vracet až po čtyřech, pěti letech.

Budovy nebo počítače jsou jen prostředky, jak docílit nějakého výsledku. Jediným skutečným aktivem jsou lidé.

Dlouhodobě spolupracujete s pražskou Vysokou školou ekonomickou i dalšími vysokými školami. Můžete s odstupem času posoudit, jak se vyvíjí úroveň jejich absolventů?

Jednoznačně stoupající úroveň byla patrná od konce 90. let zhruba do roku 2005. Podílel se na tom hlavně stoupající počet výměnných zahraničních pobytů a dalších možností cestovat, získávat zkušenosti. Absolventi dosáhli standardu, který si už několik let drží a na kterém už je obtížnější něco zlepšovat.

Nejpodstatnější jsou přitom jazykové znalosti. Máme samozřejmě velmi náročné testy z angličtiny, která je hlavním komunikačním prostředkem ve všech 144 zemích, kde má celosvětová síť poradenských společností KPMG své kanceláře. Hodně studentů už ale velmi dobře ovládá také němčinu, a pokud jsou v ní lepší než v angličtině, mohou být přínosem pro naše německy hovořící klienty. Angličtinu se u nás doučí.

Jednotná komunikace v angličtině a stejně jednotná firemní kultura zřejmě také umožňuje bezproblémový přesun pracovníků z jedné země do druhé…

Nejpozději po čtyřech pěti letech vyjíždějí naši zaměstnanci do zahraničních kanceláří. I teď jich poměrně hodně působí třeba na Novém Zélandu, v Austrálii, kolega se teď vrátil po dvou letech z Bermud… Další po dvouletém působení v Kanadě odjel do Kazachstánu a dnes už je partnerem v rámci skupiny pobaltských států.

Když někdo z nás nastoupí v zahraniční kanceláři, zapne počítač, připojí se do systému a zatáhne žaluzie, vlastně nepozná žádný rozdíl. Liší se jen právní prostředí a samozřejmě kultura, zvyklosti. To je potřeba se naučit.

Na českých VŠ studuje čím dál víc cizinců. Stává se, že se po škole nechtějí vrátit domů a ucházejí se o práci rovnou v KPMG Česká republika?

Není to nijak řídký jev. Když vynechám Slováky, kterých u nás pracuje opravdu hodně a dnes je musíme také považovat za cizince, máme tady například Bulhary, Chorvaty, Rusy, Ukrajince. Jsou vysoce motivovaní získávat mezinárodní zkušenosti. Při výběrovém řízení ovšem musejí splnit stejná kritéria jako kdokoli jiný, tedy i ovládat češtinu alespoň na komunikativní úrovni. Z hlediska písemného projevu je opět důležitější angličtina.

Mezinárodní týmy jsou u nás běžné a jejich vytváření podporují i různé výměnné programy. Mladí lidé, kteří k nám přišli jako absolventi a získali už částečné zkušenosti, například jezdí na půlroční výměnné pobyty do jihoafrické republiky. O následující termín je teď právě velký zájem, protože spadá do období konání fotbalového mistrovství světa.

Zmínil jste se o úrovni absolventů, která několik let nepřetržitě stoupala a teď se stabilizovala. Díky mezinárodní výměně v rámci celosvětové sítě KPMG můžete srovnávat i se studenty a absolventy zahraničních škol. Jak si dnes stojí Češi?

Srovnávat mohu hlavně díky mezinárodní soutěži studentských týmů v řešení případových studií KPMG International Business Case Competition. Letos už se koná sedmým rokem.

Naši studenti jsou ambiciózní a soutěživí. Česko je jednou z mála zemí, kde se kvůli velké konkurenci pořádají i lokální vyřazovací kola a reprezentovat – letos do řeckých Atén – jede až vítězný tým. Letošní lokální kolo se koná 3. března.

Rozdíly mezi týmy v lokálním kole jsou hlavně v jazykové výbavě a i když sám nejsem rodilý mluvčí, zdá se mi, že angličtina těch nejlepších je lepší než u většiny ostatních reprezentačních týmů. Paradoxně i ve srovnání s týmy reprezentujícími Británii. Ty totiž obvykle tvoří studenti britských univerzit původem z Asie. Naši také dokázali opakovaně tuto soutěž vyhrát.