V podobné situaci jsou dnes desítky nebo spíš stovky lidí s manažerskými zkušenostmi. Po mnoha výběrových řízeních pochopili, že odpovídající práci momentálně neseženou, a začínají svou skutečnou kvalifikaci raději tajit.

„Prostě se racionálně snaží přizpůsobit svůj životopis pozici, o kterou se ucházejí,“ uvádí headhunter Ján Dolejš ze společnosti PP Partners.

Supermanům nechce nikdo šéfovat

Důvody tohoto na první pohled nepochopitelného jednání názorně vysvětluje výrok vysoce postaveného manažera nadnárodní firmy působící v ČR: „V době, kdy jsem u svého současného zaměstnavatele začínal, jsem již některé části ze svého CV vypouštěl. Moje kariéra byla mimořádně bohatá, takže mě nikdo nechtěl za podřízeného a vedoucích pozic, zejména pro lidi od určitého věku, tolik není.“

„V kariéře úspěšných manažerů může dojít k momentu, že jsou takzvaně overqualified a to je vylučuje ze soutěže o místa v nižším či středním managementu. Jejich reakce v některých případech je, že zatají část své praxe či vzdělání,“ potvrzuje Dolejš.

Firma může lacino získat škvělou posilu

Personalista by ale podle něj měl mít čich, kandidáta si prověřit a nespoléhat jen na informace od něj získané. S tendencí nepřijímat lidi, protože jsou příliš dobří, rozhodně nesouhlasí.

„Ne každý úspěšný manažer má v padesáti letech chuť stoupat dál a řídit zeměkouli. Pokud je jeho zájem o řadovou či nižší manažerskou pozici upřímný a racionální, může být velmi cenou posilou. Z hlediska firmy lze takto získat vysoce kvalifikovaného člověka za velmi výhodnou cenu,“ vysvětluje Dolejš.