Právě uvolnění pracovního trhu v unii je prý jedním z nástrojů, který může pomoci v boji proti práci „načerno”. Ta podle odhadů připravuje některé země EU až o desítky procent hrubého domácího produktu ročně.

Většina zemí staré patnáctky EU občanům desítky evropských nováčků, kteří unii rozšířili v roce 2004 a mezi nimiž byla i ČR, přístup na pracovní trh omezila. Státy pak ale postupně překážky odbouraly, neboť žádný masový příliv pracovníků do těchto zemí se nekonal. Češi však stále nemohou volně pracovat v Německu, Rakousku, Belgii a Dánsku.

Výbor v nezávazné zprávě, o níž celý EP bude hlasovat v říjnu, vyzval, aby Brusel hrál větší roli při koordinaci kontrol pracovního trhu a aby se v unii přijala jedna společná definice práce načerno. Chtějí také, aby členské státy zvážily uvalení přísných sankcí vůči těm zaměstnavatelům, kteří by lidi nelegálně zaměstnávali.

Černá práce se prodražuje

Práce načerno údajně stojí některé země unie až desítky procent hrubého domácího produktu (HDP), přičemž patrné je to zvlášť na jihu a východě Evropy. U některých nových členských zemí EU ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se dopady nehlášené práce snižují.

Černá práce je i z toho důvodu, že není povolena ta legální. Je třeba upustit od těch dočasných opatření a otevřít trh práce všem novým členským zemím... a dát jasná a pokud možno přehledná pravidla pro zaměstnávání pracovníků z jiných zemí, řekl český europoslanec Milan Cabrnoch.

Brusel už v boji proti nelegální práci řadu kroků podniká. Komise například před časem navrhla stanovit v celé unii určitou minimální sankci vůči firmám zaměstnávajícím nelegální přistěhovalce. O návrhu se nyní debatuje jak v EP, tak na úrovni členských států.