"Přístup k bílému papíru pro tvorbu kaligrafie, to je jako navrhovat strategii v čínské ekonomice," tvrdí Tchang. "Linky vašeho rukopisu jsou tam, kudy chcete vést tok peněz. A všechno záleží na způsobu využití vašeho potenciálu síly."

Viceprezident Čínské rozvojové banky, která vlastní tři procenta Barclays, Wang I skládá hudbu, za což byl i oceněn. Ale ani to neobměkčilo úřady, aby zastavily vyšetřování jeho podílu v podivných obchodních machinacích.

"Pro úspěšné lidi této úrovně je velmi módní hovořit o čínské poezii a tradicích," řekla profesorka Ťia Lin Sie, která učí management na univerzitě v Torontu. "Můžete svému okolí ukázat, že se kromě vašich obchodních úspěchů hluboce zajímáte o čínskou kulturu."

Umění pomáhá obchodu

Je to více než předstírání zájmu. Důležitost toho, že se například Tchang zaměřil na umění, se ukázala na začátku tohoto roku. V zakouřeném pokoji jistého hotelu ve staré koloniální čtvrti v Pekingu se sešla skupinka nejvyšších úředníků a vědců. Vedli zde důvěrný rozhovor.

Banka Everbright se tehdy chystala požádat o první veřejný prodej, což je v čínském plánovaném hospodářství problematický krok. Diskutovali i o Tchangově kaligrafii. Jeden po druhém při čtyřhodinovém setkání chválili i kritizovali jeho zručnost a rychlé tahy štětce po bílém plátně.

"Nikdy jsem neslyšel a ani nepotkal významného bankéře, který zvládá kaligrafii na takovéto úrovni," řekl vědec Jü Chuej z Palácového muzea v Pekingu. "Finanční práce není v Číně vždy jednoduchá. Jsou zde nebezpečí. Tchang je dnes tady, protože překonal všechna nebezpečí, tak jako umělec musí čelit všem nesnázím a překonávat je."

Obchodní jednání? Ne, filozofická debata!

Kanadský obchodník Gervais Lavoie, který řídí společnosti v Číně už přes 20 let, říká, že setkání tváří v tvář s čínskými protějšky je nezbytné, ale že se debaty vedou spíše ve filozofické rovině. Prosté vyjednávání podmínek smlouvy tak ustupuje do pozadí. "O byznysu se bavíme zřídka," řekl Lavoie. Číňané podle něj vnímají čas, který věnují mluvení o obchodu, jako ztracený.

Mnoho čínských obchodníků vyrostlo během chaotického vrcholu "kulturní revoluce" na konci 60. let, kdy nastal úpadek vzdělání i kulturních tradic. Kvůli svým nejistým základům znalosti čínského kulturního dědictví rychle hledali podle Jeongwen Čch'-anga, profesora na ekonomické škole v Pekingu, záplaty, kterými by mezery ve vzdělání doplnili. "Někteří se snaží pozvednout sami sebe, aby dosáhli vyšší kulturní úrovně," řekl s tím, že se zúčastňují uměleckých událostí, výstav a aukcí.

Pěstování kaligrafie a poezie může být zdrojem charakterově pevnějších ekonomických vůdců, než jaké produkuje vrstva nových zbohatlíků, jako jsou důlní magnáti či továrníci, kteří rychle vydělali mnoho peněz.