Článek
"Migrace za prací v době po rozšíření nemá negativní vliv na trhy práce v hostitelských zemích," píše se ve zprávě. Ve všech starých členských zemích podíl nováčků z rozšíření EU (Malta a Kypr nezapočítány) zůstává pod jedním procentem celkové pracovní síly.
Nenaplňují se tak prý obavy, že tyto státy budou zaplaveny lidmi z nových zemí unie. Přesto některé země nadále mají přechodná období a omezují přístup na svůj pracovní trh. Například Češi, kteří k EU přistoupili stejně jako Slováci v květnu 2004, stále nemohou volně pracovat v pěti starých členských státech - Belgii, Francii, Německu, Rakousku a Dánsku.
Volný pohyb prospívá
Tento přechodný odklad pohybu pracovních sil budou moci uplatňovat maximálně do roku 2011. Lidé cestující za prací ze zemí středí a východní Evropy v jiných členských státech unie podle zprávy ale nevyužívají v těchto zemích sociální podpory či dalších výhod nijak více, než tamní obyvatelé.
Naopak pomáhají řešit nedostatek pracovní síly a přispívají k ekonomickému růstu a produktivitě hostitelských společností, tvrdí zpráva s názvem "Kdo se bojí posledního rozšiřování EU: Dopad přistoupení Bulharska a Rumunska k EU na volný pohyb osob".
V dokumentu se mimojiné také píše, že s přistoupením Rumunska a Bulharska v roce 2007 nedošlo k žádnému výraznému odlivu jejich občanů do jiných zemí EU, jak se některé hlasy v minulosti obávaly.
Omezují politici
ECAS podobně jako v minulých zprávách uvedl, že přechodná omezení na trhu práce jsou spíše politickým nástrojem, než aby měly nějaké ekonomické opodstatnění.
Státy, které nadále příliv unijních nováčků na své trhy omezují, podle zprávy mohou přijít o prospěch, který by v opačném případě mohly mít. Zejména jde o kvalifikovanou pracovní silu, které se u nich nedostává.