V Evropské unii je v současnosti povolena maximální pracovní doba 48 hodin týdně. Politici se ale doposud nedokázali shodnout na tom, za jakých podmínek může zaměstnavatel získat výjimku z týdenního stropu 48 hodin a překročit ho.

Nejrůznějších výjimek využívá řada států. Tento problém rozdělil unii na dva nesmiřitelné tábory. První z nich vede Francie, která dosud požadovala ve jménu ochrany pracujících odbourávání výjimek, druhý v čele s Británií to odmítá ve jménu svobody výběru a ekonomické soutěže.

Česko by nový návrh uvítalo

Pro Českou republiku je současný návrh Evropské komise podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase výhodný. Vládě by totiž umožnil řešit situaci ve zdravotnictví, kterou komplikuje problém s přesčasy. Směrnice o pracovní době totiž jasně vymezuje termín pracovní pohotovost.

Návrh EK říká, že to není výkon práce, ale pouze pohotovost, pokud je ovšem spojena s pracovním výkonem. Pokud by unie úpravu maximální pracovní doby přijala, české vládě by to umožnilo vrátit se k ustanovení ze starého zákoníku práce, které by problém s přesčasy úplně odbouralo. V současnosti většina českých lékařů již před časem vyčerpala stanovený limit pro přesčasy a nyní uzavírají "smlouvy o dílo", aby nepřekračovali zákon.

Pokud by směrnice ale začala platit, mohli by teoreticky sloužit tolik přesčasů, kolik by chtěli, bez nutnosti zvláštních smluv. Jediným výsledkem dnešního jednání tak je, že vyjednávání o obou směrnicích se nejspíš spojí dohromady a státy v nich budou pokračovat další půlrok, tentokrát již za předsednictví Slovinců. Unii totiž tlačí k dohodě o nových pravidlech rozsudky Evropského soudního dvora, který hrozí vážnými dopady na státní rozpočty.