Ze statistik vyplývá, že zatímco vysokou školu průměrně absolvuje každý čtvrtý obyvatel OECD, v Česku tvoří podíl vysokoškoláků v populaci 13 procent. Podle stínového ministra školství Jiřího Havla je sice celkový podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí zatím nízký, ale vysoké školy v posledních letech rozšířily svoje kapacity a odchází na ně už dostatečný počet středoškoláků.

"Kvantity už jsme dosáhli, z hlediska kvality však spokojeni být nemůžeme," řekl Havel, podle kterého je k dosažení lepší úrovně potřeba stabilizovat personální řízení rezortu. Mluvčí strany pro školství Vlasta Bohdalová připomněla, že za poslední více než rok ministerstvo školství už potřetí zažívá velké personální změny.

Rozpočet škol nepokryje jejich výdaje, natož rozvoj

Reformu vysokého školství není podle Havla navíc možné provést bez financování škol v odpovídající výši. Podobný názor mají rektoři, například rozpočet vysokých škol na příští rok podle nich nepokryje ani náklady na stoupající počet studentů, natož aby zbývaly prostředky na jejich rozvoj.

Podle dalšího zástupce ČSSD, předsedy sněmovního podvýboru pro vědu a vysoké školy Ivana Ohlídala je nutné rozdělit vysoké školy na vědecká pracoviště, vychovávající především doktory a na praxi zaměřené školy, které budou vzdělávat pouze bakaláře. Toto rozdělení chce uskutečnit i tým, který na ministerstvu školství připravuje Bílou knihu reformy vysokého školství.

Ohlídalovi se nelíbí, že v současnosti dostávají vysoké školy peníze hlavně podle počtu studentů a ne podle kvality. Tvrdí, že na to doplácejí zejména technicky a přírodovědně zaměřené školy. Podle zástupců sociální demokracie je nutné zkvalitnit školství také  větší motivací učitelů a odměňovat je tak, aby jejich platy rostly. Plánovaný růst o 1,5 procenta bude totiž kvůli inflaci v příštích letech znamenat reálný pokles výdělků pedagogů.