Podle odborníků může za natahování pracovní neschopnosti mimo jiné systém, kdy zaměstnavatelé v sezonních oborech posílají své pracovníky ve slabších měsících k lékaři, aby je nemuseli propustit.

Neschopenka místo Úřadu práce

Zaměstnavatelé v sezónních oborech se s nedostatkem práce pro své lidi srovnávají tak, že je ve slabých měsících pošlou do pracovní neschopnosti místo na úřady práce, uvedl ekonom Marek Hatlapatka. Třeba lidé pracující v zemědělství stonali v průměru přes 48 dní, ve stavebnictví to bylo skoro 38 dní.

Podle Yvonne Urbanové ze znojemské agrární komory se ale neschopenka jako řešení nadstavu uplatňuje stále méně. "Lidé jdou většinou na úřad práce, zaměstnavatelé si je nechávají jen velmi zřídka," doplnila.

Velké firmy proti neschopenkám bojují

Jiným firmám se ale rostoucí délka nemoci nelíbí. Velké podniky se tak čím dál častěji snaží počet i délku neschopností snižovat prémiemi. Zdravým pracovníkům nabízejí finanční odměny nebo platí třeba očkování a vyšetření. Přesto to na některé zaměstnance neplatí.

"Třeba člověk, který je nemocný se zády, jde na vyšetření, rentgen, pak k neurologovi, ortopedovi, na rehabilitace. Ty třeba nepomáhají a délka nemoci se protahuje a může se vyšplhat až na několik měsíců. Řadě lidí to ale ani nevadí," popsala brněnská praktická lékařka Broňa Krchňáková.

Celkem ale nemocných ubývá. Na 100 pojištěnců loni v kraji připadalo asi 62 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, v roce 2005 to bylo 69 případů, přiblížila Petra Smutná z brněnské pobočky statistického úřadu.  Naprostá většina neschopností byla způsobená nemocí, jen pět z nich se týkalo úrazu.

Nejnižší průměrná pracovní neschopnost za rok 2006 byla v Praze.