Vizitky bychom měli mít vždy po ruce - úporné hledání ve všech kapsách, které muž v obleku vůbec má, vzbuzuje zbytečné rozpaky. I před odchodem na společenskou akci se vždy přesvědčíme, zda máme s sebou vizitek dostatečný počet. Vizitky různě ušmudlané, zpřehýbané, s ohnutými rohy, působí velmi neesteticky. 

Grafické ztvárnění vizitky samotné nám hodně prozradí o jejím majiteli: okázalé, zlaté s raženým tiskem, atypického formátu nebo vizitky hýřící barvami a obrázky svědčí o křečovité snaze zaujmout alespoň vizitkou. U firemních vizitek si samozřejmě jedinec nemůže příliš  vybírat, jakou barvu, papír nebo druh písma by rád, nicméně zde by mělo být profesionální ztvárnění vizitky vždy úkolem renomovaného grafika, který by měl podobným nedopatřením zamezit.

Dejte najevo zájem
Vizitku si prohlédneme, přečteme a můžeme prohodit něco, co prokáže, že jsme se s ní opravdu seznámili, např. zmíníme adresu, titulu, grafické úpravy. Kupříkladu v Japonsku je přebírání vizitek velký obřad. Vizitka se podává i přebírá oběma rukama, oba se navzájem ukloní, text na vizitce je třeba přečíst (na rubu je anglicky) a vizitku je třeba uložit do vizitkovníku. 

V Česku sice není práce s vizitkou tak obřadní, ale příslušnou úctu si zaslouží. Vizitky mimo klasického business použití vkládáme i do všech darů a kytic, které předáváme při hromadných příležitostech, aby oslavenec věděl, komu a za co poděkovat. Při těchto příležitostech je v souladu s bontonem povoleno na vizitku připsat i krátký vzkaz, např. poděkování za pozvání.

Podtrženo, sečteno, myslete na to, že vaše vizitka je především vizitkou vaší osobnosti.