V západní Evropě jsou u žen těsně po mateřské nebo s malými dětmi běžnější alternativní možnosti práce. Ženy mohou pracovat méně hodin nebo pracují přímo z domova. Na to zatím české firmy ve většině případů nepřistoupily, podotýká mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Ondráková.

Některé zahraniční firmy u nás už sice nabízejí nadstandardní možnosti, například vyčleněné hodiny pro návštěvy u lékaře nebo příspěvky na dětské letní tábory a výjimkou už nejsou ani firemní školky, většina podniků ale se zavedením těchto novinek váhá. Najdou se naštěstí i výjimky.

Například společnost Grisoft nevidí v podobných alternativách žádný problém. Finanční ředitel Tomáš Hawerland přesto přiznává, že k nim firma zatím přistoupila jen ve výjimečných případech. "Věkový průměr ve firmě je 28,5 roku, takže nás pravděpodobně podobné úvahy neminou," odhaduje. Podobně to vidí firma Hartmann-Rico. Také tam už se s podobným případem setkali. "Nejde však o běžnou záležitost, vždy je nutné zvážit důležitost zastávané pozice a především pracovní náplň," uvedla mluvčí Irena Malá.

Konkrétně v Brně je přitom bez práce devět žen ze sta, míra nezaměstnanosti u mužů je jen 6,5 procenta. Nejvíc žen bez práce je přitom ve věku 30 až 34 let a nad 50 let.Právě těmto ohroženým skupinám, tedy ženám po mateřské a po padesátce, má pomoci projekt Neohlížej se a něco dělej. Český svaz žen na něj dostal 4,7 milionu z Evropské unie a od státu.

Zhruba 400 účastnic se má naučit pracovat s počítačem a hlavně získat sebevědomí. Právě to prý ženám často chybí. "Kdo chce opravdu práci najít, nemůže ho zastavit jeden, dva nebo i tři neúspěchy. Řada žen ale po nezdaru rezignuje," uvedla vedoucí projektu Margita Březnová.

Pokud už žena po mateřské práci najde, často se i dál setkává s diskriminací. "Tady už to ale není tak jednoznačné. Řada matek chce mít jiné podmínky než třeba jejich kolegové. Pak nemůže čekat, že bude zaměstnavatel k oběma přistupovat stejně," upozornila Březnová.