Berlusconi s odstupem dvou let po válce řekl, že nikdy nebyl bezvýhradným stoupencem ozbrojeného zásahu proti režimu Saddáma Husajna na jaře 2003. 

"Nikdy jsem nebyl přesvědčen o tom, že válka je ten nejlepší způsob, jak přinést do Iráku demokracii a jak svrhnout tamější krvavý diktátorský režim" prezidenta Husajna, prohlásil Berlusconi v sobotním rozhovoru pro soukromou televizní stanici Sette. Jak dodal, "snažil se několikrát přesvědčit amerického prezidenta, aby do války nešel".

Berlusconi doma ztrácí voličskou přízeň

Změna postoje Berlusconiho může být způsobena tím, že italský premiér ztrácí na domácí půdě podporu, a to i kvůli nesouhlasu veřejnosti s vojenskou angažovaností Itálie v Iráku. Přitom Berlusconi se chce v nadcházejících dubnových parlamentních volbách ucházet o nový mandát v čele vlády. Jeho nynější prohlášení je o to zajímavější, že v pondělí se má setkat ve Washingtonu s Bushem.

Berlusconi nyní prohlásil, že mu v jeho údajných mírových plánech měl pomoci libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, jenž měl zprostředkovat dialog mezi Bushem a íráckým diktátorem. "Snažil jsem se najít jiné cesty, jiná řešení, a to i společným úsilím s libyjským předákem Kaddáfím. Neměli jsme úspěch, takže došlo k vojenské operaci," dodal.

V roce 2003 byl Berlusconi proamerický

Těsně před vypuknutím války v březnu 2003 však v rozporu s nynějšími výroky Berlusconi v italském parlamentu zdůraznil, že použití síly proti Iráku je legitimní a že Itálie nemůže opustit USA v jejich "boji proti terorismu".

Itálie sice do bojových operací v Iráku nevyslala žádné vojáky, po kapitulaci Saddámova režimu ale 3000 italských vojáků pomáhá v této zemi se zajišťováním bezpečnosti.