BSA: Pirátského softwaru v Česku neubývá

„Česko se sice opakovaně řadí mezi 30 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství, ale ztráty tuzemského softwarového odvětví představují 2,6 miliardy korun, což je o 253 miliónů korun více než v předchozím roce,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Také letos podle BSA stoupne počet lidí, kteří se stanou obětí internetových „dealerů“ pirátského softwaru a do svých počítačů si nainstalují nelegální software.

V Evropské unii představuje průměrná míra pirátství 35 procent, což je o jeden procentní bod méně oproti předchozímu roku. Celosvětová míra pirátství naopak vzrostla o tři procentní body a dosahuje 38 procent. Tyto a další závěry vyplývají z analýzy BSA-IDC o softwarovém pirátství ve světě pokrývající období let 2006–2007. Studii dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance).

Nezávislého průzkumu se účastnilo 108 zemí a vypracovala jej analytická společnost IDC, která se celosvětově specializuje na průzkum trhu a vypracování prognóz v oblasti informačních technologií.

Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů. Při srovnání tuzemské míry pirátství s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko umístilo na dobrém 11. místě, nicméně stále značně převyšuje evropský průměr.

Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

„V závěsu za Českem jsou veškeré státy východního bloku, ale i některé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (42 %), Itálie (49 %) a Španělsko (43 %). Sousední Slovensko se s 45 procenty umístilo na 16. příčce,“ uvedl Jan Hlaváč. Nejméně se nelegální software v rámci Evropy užívá v Lucembursku (21 %) či již tradičně v sousedním Rakousku a skandinávských státech (25 %).

Nejhorší situace je v Rumunsku a Bulharsku (68 %) a ze sousedních států v Polsku, kde se již druhým rokem nelegálně užívá 57 procent softwaru. Nejvíce se nelegálně šíří operační systém Windows a populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejpoškozovanější výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Přestože celosvětová míra pirátství již několik let stagnuje, a nyní dokonce vzrostla o tři procentní body na 38 procent, ve více než polovině sledovaných zemí je pirátství na ústupu. „Ze 108 zkoumaných zemí světa pirátství pokleslo v 67 zemích. Pirátství vzrostlo pouze v osmi a ve zbytku zemí je situace beze změny,“ řekl Hlaváč.

„Studie ukazuje, že úsilí vlád i softwarových společností přispívá ke snižování softwarového pirátství v mnoha zemích. Avšak rychlý rozvoj trhu s osobními počítači v zemích s vyšší mírou pirátství se v důsledku projevuje zvýšením celosvětové míry pirátství,“ uvedl John Gantz, ředitel výzkumu společnosti IDC. „Očekáváme, že tento trend bude nadále pokračovat, takže vlády i celý IT sektor v rozvíjejících se ekonomikách musí při potírání pirátství vynaložit mnohem větší úsilí.“

Za stagnaci míry softwarového pirátství v Česku mohou dva protichůdné trendy. Zatímco ve firmách se daří proti pirátství účinně bojovat a nelegálního softwaru ubývá, v domácnostech se naopak jeho užívání nebezpečně rozrůstá.

„Cílená osvěta a četné policejní razie se pozitivně odrazily ve snaze firem pravidelně kontrolovat legálnost užívaného softwaru. V domácnostech šíření nelegálního softwaru nahrává zejména levná výpočetní technika v kombinaci s přístupem k vysokorychlostnímu internetu, kde lze nelegální software snadno opatřit,“ vysvětlil Jan Hlaváč. Internet je i nadále největším zdrojem nelegálního softwaru. Proto také narůstá počet lidí, kteří se každoročně stanou obětí internetových dealerů a „prodejců“.

„Ti za zlomek prodejní ceny nebo úplně zdarma nabízejí pirátské kopie nejrůznějších softwarových titulů. Uživatele však již neupozorní na rizika, která pořízením nelegálního softwaru podstupují. Takto pořízený software totiž může být nakažený virem či upravený tak, aby uživatelům škodil. Navíc hrozí i trestněprávní postihy,“ uzavřel Hlaváč.