Mladí Japonci jsou závislí na mobilech, bez nich se necítí bezpečně

Pomocí přenosných telefonů čtou studenti knížky, poslouchají hudbu, baví se s kamarády a brouzdají na internetu. Podle výzkumu, který v říjnu loňského roku uveřejnila vláda, používá japonská středoškolačka mobil 124 minut denně. Chlapci-středoškoláci stráví s mobilem den co den jen o půlhodinu méně.

Moderní informační technologie přinášejí mladým lidem řadu výhod, zejména při učení a komunikaci s ostatními vrstevníky. Na druhou stranu odborníci stále častěji upozorňují na jejich odvrácenou tvář. Nejen v Japonsku se prudce zvyšuje závislost lidí na mobilech, internetu či MP3 přehrávačích a s ní související neschopnost jednat s lidmi tváří v tvář.

„Děti samy přiznávají, že pro ně v životě to vůbec nejvýznamnější jsou mobilní telefony,“ říká Masaši Jasukawa, šéf poradenské firmy pro informační technologie. „I když jedí nebo sledují televizi, automaticky pohybují palcem, jako by psaly SMS.“

Zaujetí Ajumi Šibové (20) pro přenosný telefon tento názor zcela potvrzuje. „Nemohu bez mobilního telefonu žít. Vždycky, když jsem si jej zapomněla vzít s sebou, onemocněla jsem z toho a musela odejít ze školy,“ přiznává. Podle Hidekiho Nakagawy, profesora sociologie na jedné z tokijských univerzit, je japonská mládež mobilními telefony přímo posedlá: „Bez nich se necítí bezpečně.“

Není tajemstvím, že se mobily mohou stát v rukou dospívajících zbraněmi, které používají proti sobě, aniž by domýšleli důsledky. Jasukawa uvádí příklad patnáctileté školačky, která pravidelně dostávala textové zprávy jako Zemři!, Jsi na obtíž nebo Smrdíš.

Ukázalo se, že jí je posílala kamarádka, které bezmezně důvěřovala a která jí dokonce radila, aby zprávy, objevující se na displeji, nebrala příliš vážně. „Dívce, která vzkazy psala, dělalo dobře, když vyčetla v obličeji kamarádky, že si dělá starosti. Rodiče většinou vůbec nevědí, jak hrozný svět se skrývá za displeji mobilních telefonů,“ dodává Jasukawa.

Tím, jak si mezi sebou děti šíří důvěrné informace, stávají se obětí úchylných osob včetně pedofilů. Jen malé procento mladých Japonců blokuje na mobilu či v elektronické poště příjem nevyžádaných zpráv (spamů).

Ale i na chráněných internetových stránkách, jako jsou weby redakčních rad školních časopisů, mohou násilníci zcela volně umístit komentáře, aniž by je zhlédl a zasáhl učitel. „Přitom by stačilo, aby si dítě, jež se stalo cílem možného násilníka, tuto skutečnost nenechalo pro sebe,“ diví se Jasukawa.

Největší japonský operátor NTT DoCoMo Inc. uvedl na trh novou řadu mobilních telefonů pro malé děti. Programové vybavení pro nejmenší představuje jak obrázkové knihy, tak cvičebnice, které jim mají pomoci připravit se na vyučování.

„Mobilní telefony se tak nakonec stanou jejich hlavním nástrojem, jak se domluvit s okolním světem,“ říká zástupce firmy.

Nedávný průzkum ukázal, že třicet procent středoškoláků ve věku čtrnácti let posílá denně z mobilu elektronickou poštou více než dvacet zpráv. Většině středoškoláků tak mobilní telefon neslouží k hovorům.

„Posílám tak dvacet e-mailových zpráv denně. Prostě jsou lidé, s nimiž nechci hovořit. I když je vidím ve škole, vyměním si s nimi e-mail. Ano, spojuje nás pouze ten přístroj,“ přiznává Tonomi (18), který nechtěl uvést příjmení. Sociologové upozorňují, že čím více problémů doma studenti mají, tím více jsou závislí na mobilech.

A i když se mladí Japonci bez mobilních telefonů neobejdou, mohou jim působit další problémy. Kane Jokojama (36) bude souzen za to, že poté, co přistihl patnáctiletou dceru při telefonování mobilem, ji zbil tak, že má pohmožděný krk. Měsíc předtím totiž musel uhradit za provoz dívčina telefonu 120 tisíc jenů (24 tisíc Kč), a tak jí zakázal mobil používat. Dcera pomocí přístroje stahovala i hudbu a hrála nejrůznější hry.

Policisté upozorňují, že matka školačku často ponižovala. „Musíme brát v úvahu, že dívka často nechodila do školy, takže mobil pro ni zůstal jediným spojením se světem a také jediným přítelem,“ říká Omoo Mahišita, policista, který případ vyšetřoval.