Článek
Jediné, co je třeba o hraní vědět, je, že musíte běžet. Nevíte proč, co se vlastně stalo, ale protože nehybnost znamená smrt, běžíte zleva doprava stejně jako v jiných plošinovkách. Ale můžete si být jisti, že se stalo něco hrozného, kvůli čemu nemůžete ano na okamžik polevit. A tak proskakujete zavřenými okny, ve stylu Matrixu skáčete ze střechy na střechu a hlavě se snažíte do ničeho nevrazit. Velkou silou Canabaltu je jeho náhodné generování rozložení překážek při každém spuštění hry. Nelze se tedy nic naučit nazpaměť a poté se začít nudit: ne, zde pokaždé rozhoduje jen rychlost reflexů a hbitost prstů.
Ačkoli je Canabalt prostou flashovou záležitostí, nad ostatní hry tohoto druhu vyčnívá až neuvěřitelným způsobem. Je to až k nevíře, ale ani jednoduchý herní koncept a ani spartánská grafika vás neodradí od toho, abyste se ke hře vraceli znovu a znovu a nezkoušeli překonávat svůj vlastní rekord.