Hlavní obsah

Na rukou mám krev, napsala bývalá analytička Facebooku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Menlo Park

Sítě falešných účtů na Facebooku cílí na uživatele po celém světě a vedení platformy varováním ohledně těchto aktivit nevěnuje velkou pozornost. Vyplývá to z rozsáhlého interního vzkazu jedné dnes již bývalé pracovnice Facebooku, k němuž se dostal web BuzzFeed News. Datová analytička v prohlášení o 6600 slovech popisuje složitý boj proti dezinformačním operacím mimo Spojené státy a naznačuje, že má na svědomí lidské životy.

Foto: Jeff Chiu, ČTK/AP

Ilustrační foto

Článek

Sophie Zhangová byla členkou týmu, jehož cílem je potírat tzv. neautentické aktivity, tedy využívání falešných účtů či podvodných stránek a skupin. Na konci léta byla propuštěna, což ve zmíněném prohlášení částečně připisuje své tendenci opomíjet rutinní pracovní povinnosti a věnovat se místo toho politickým vlivovým operacím.

BuzzFeed News její vyjádření označuje za nekompromisní popis selhání Facebooku, ale také za příběh řadového zaměstnance s možností činit na vlastní pěst rozhodnutí s dalekosáhlými dopady.

„Za tři roky, které jsem strávila ve Facebooku, jsem narazila na řadu do očí bijících pokusů zahraničních národních vlád zneužít ve velkém naši platformu s cílem klamat vlastní občany a vícekrát jsem stála za mezinárodními zpravodajskými událostmi,” cituje z prohlášení BuzzFeed News.

„Vím, že mám na rukou krev,” vzkázala Zhangová svým bývalým kolegům těsně před odchodem z Facebooku.

EK vyzvala internetové firmy k účinnějšímu boji s dezinformacemi

Internet a PC

Je to celosvětový fenomén

Její slova mimo jiné přibližují rozsah podvodných aktivit na Facebooku a ukazují, že vlivové operace jsou celosvětovým fenoménem, nikoli jen problémem USA nebo Evropské unie.

„Po celém světě bylo tolik problémového chování, že zůstávalo na mém osobním posudku, které případy dál vyšetřovat,” uvedla. Ve svém textu opakovaně zmiňuje důležitá rozhodnutí přijímaná bez jakýchkoli konzultací.

Podle deníku The New York Times vývoj vyvolává pochybnosti ohledně schopnosti Facebooku regulovat nekalé praktiky na své stejnojmenné platformě s více než 2,5 miliardami uživatelů.

Kalifornská společnost v prohlášení připomněla, že pravidelně odstraňuje sítě falešných účtů a stránek, a boj proti „koordinovanému neautentickému chování” označila za svoji prioritu. Jeden z viceprezidentů Facebooku Guy Rosen pak na Twitteru uvedl, že Zhangová zkrátka popisuje „falešné lajky”, které nepatří mezi nejškodlivější jevy. Podle vyjádření mluvčí Facebook varování ze strany bývalé analytičky pečlivě vyšetřoval.

Facebook odsouhlasil cenzorům obsahu miliardové odškodné za hrůzy, které museli sledovat

Internet a PC

Masové obtěžování opozice

Interní vzkaz Zhangové ale přináší jiný příběh. Vedení platformy podle ní trvalo devět měsíců, než zakročilo proti nekalé kampani na podporu prezidenta Hondurasu Juana Orlanda Hernándeze.

Její zjištění, že vládnoucí politická strana v Ázerbájdžánu využívala tisíce podvodných kanálů k „masovému obtěžování opozice”, se údajně začalo vyšetřovat až rok po ohlášení.

„Našla jsem a zablokovala útoky tohoto druhu z celého světa, od Jižní Koreje po Indii, od Afghánistánu po Mexiko, od Brazílie po Tchaj-wan,” napsala Zhangová. Na operace prý narážela spíše náhodou, načež se jim rozhodla věnovat, ačkoli problém nespadal do jejích kompetencí.

Uvedla, že od nadřízených se jí v tomto směru nedostávalo podpory či rad, reakcí na upozornění podle ní naopak bylo zdržování.

Na dotazy amerických médií zatím Zhangová nereagovala. BuzzFeed úryvky z jejího prohlášení zveřejnil přesto, že autorka si publikaci textu nepřála.

„Tím posledním, co bych chtěla udělat, je odvedení pozornosti od našich snah týkajících se nadcházejících voleb ve Spojených státech, byť vím, že tento příspěvek to pravděpodobně interně způsobí,” uvedla.

Dezinformace často šíří samotní uživatelé
V posledních měsících se například sítěmi jako lavina šíří dezinformace o koronaviru, na webu jsou jich desetitisíce. Jak upozornily servery NPR a Poynter, nešíří je pouze jejich tvůrci, ale velmi často i samotní uživatelé.Nejčastěji se totiž hoaxy a dezinformace týkající se koronaviru šíří prostřednictvím sociálních sítí, jako je například Facebook či Twitter. I když se proti tomu internetoví giganti snaží bojovat, práci jim znesnadňují samotní uživatelé.Smyšlené zprávy totiž často šíří dál – jednoduše věří tomu, co si na internetu přečtou. Není výjimkou, že některé zprávy mají desítky či stovky tisíc sdílení. Nevědomky tak pomáhají tvůrcům dezinformací, aby si vydělali pořádný balík peněz.Podobné kauzy globálního dosahu jsou totiž pro tvůrce dezinformací hotový zlatý důl. Využívají strachu a paniky lidí, aby je nasměrovali na své webové stránky. Díky tomu následně profitují ze zobrazované reklamy, a to klidně i několik milionů dolarů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám