Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Informovaný souhlas na internetu je podvod, ukázala kauza okolo Facebooku

Společnosti již dlouho při diktování pravidel svých služeb a manipulaci s informacemi o uživatelích spoléhají na koncept informovaného souhlasu. Ten jednoduše řečeno stanovuje, že firmy mohou s údaji o uživatelích dělat, co se jim zachce, pakliže to před lidmi netají. Pokud nedávné vystoupení Marka Zuckerberga v Kongresu USA neukázalo nic jiného, pak alespoň to, že tento základní pilíř soukromí v on-line prostředí je jeden velký podvod, napsal web Business Insider.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Informovaný souhlas na internetu je podvod, ukázala kauza okolo Facebooku

Informovaný souhlas funguje na předpokladu, že při zaškrtnutí políčka pod smluvními podmínkami webových služeb či aplikací jsou zákazníci s firemními praktikami srozuměni. Společnosti a úřady k nim poté přistupují tak, že o podmínkách ví a souhlasí s nimi.

Někteří američtí zákonodárci ale při jednání s šéfem společnosti Facebook ilustrovali, že v případě největší sociální sítě je tato představa směšná. Smluvní podmínky Facebooku, jak podotkl demokratický senátor Brian Schatz, čítají více než 3200 slov a obsahují 30 odkazů na doplňkové dokumenty, podobně jsou na tom i datové předpisy společnosti.

"Bylo tady podle mě pěkně vysvětleno, že lidé opravdu netuší, k čemu se upisují," řekl Schatz. Většina uživatelů Facebooku si téměř jistě všechny podmínky užívání platformy neprostudovala a i ti, kteří pravidla prošli, nejspíše nerozumějí tomu, co znamenají, nebo co z nich plyne, obzvláště pokud se jedná o to, jak společnost používá jejich osobní údaje.

O tento princip se opírá každá webová stránka

Potíž s informovaným souhlasem ale sahá daleko za hranice Facebooku. O tento princip se opírá každá webová stránka, kterou navštívíte, každá aplikace nebo software, které si nainstalujete, každá služba, do níž se přihlásíte, a skoro každé zařízení, které si koupíte. Za právnickým jazykem smluvních podmínek se často skrývají body, kterými se zákazník vzdává práva žalovat druhou stranu v případě, že mu produkt způsobí škodu, nebo které stanovují limity případného odškodného a dávají společnosti právo prodávat nebo předávat jeho osobní informace libovolné třetí straně.

Podniky navíc mohou své uživatelské podmínky kdykoli upravit. Stačí pouze o změně informovat, což se zpravidla děje formou dopisu, e-mailu nebo upozornění na webové stránce. Pokud vám unikne, je to váš problém.

Lidé za dotyčnými službami, tak jako Zuckerberg, musí dobře vědět, jak klamná představa informovaného souhlasu doopravdy je. Lidé po instalaci aplikace nebo koupi zařízení obvykle smluvním podmínkám nevěnují pozornost a chtějí hlavně produkt začít co nejdříve používat. "Podívejte se, jsem stejně špatný jako všichni ostatní. Vidím aplikaci, chci ji, stáhnu si ji, ty věci jenom proletím," svěřil se republikán Michael Burgess.

Dotazování Zuckerberga nejen že fikci informovaného souhlasu obnažilo, zvýraznilo také nebezpečí stavu, kdy společnosti na tento koncept spoléhají, aby se ochránily. Když lidé začnou chápat, co je obsaženo v textech, které údajně odsouhlasili, často moc spokojeni nejsou. A když jsou nespokojení zároveň členy Kongresu, nevěstí to pro zainteresované společnosti nic dobrého.

Zneužití uživatelských dat Facebooku

Facebook je terčem kritiky kvůli ůniku dat zhruba z 87 miliónů uživatelských účtů. Kauza vypukla v polovině března, kdy se ukázalo, že data zneužila britská společnost Cambridge Analytica při vývoji softwarových nástrojů pro podporu kampaně Donalda Trumpa během volby amerického prezidenta.

Cambridge Analytica měla oficiálně vyvíjet program pro předpověď preferencí voličů, ve skutečnosti však bylo snahou firmy ovlivnit jejich rozhodování. Aplikace totiž čerpala privátní data z profilů desítek miliónů uživatelů a celý systém následně utvářel profil voličů, mezi které pak cíleně distribuoval politickou reklamu.

Facebook zároveň oznámil, že údaje prakticky všech uživatelů ze stejnojmenné sociální sítě se mohly relativně snadno dostat do nepovolaných rukou.

Bylo to dáno tím, že Facebook umožňoval prakticky od svého vzniku hledat osoby podle e-mailu či telefonu, což mohli takzvaní sběrači dat zneužít. Tato funkce byla již zablokována. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků