Hlavní obsah

Stali jsme se terčem kyberútoku cizích států, tvrdí Írán

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Teherán

Íránské ministerstvo zahraničí tento týden uvedlo, že za nedávnými kybernetickými útoky na íránské provozy mohly stát vlády cizích států. Zároveň však podle agentury Reuters zpochybnilo, že by důsledkem těchto akcí byly požáry v íránských vojenských a dalších zařízeních.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Od konce června byly z řady íránských vojenských, průmyslových a jaderných zařízení, ale i ropných rafinerií, elektráren, fabrik a podniků hlášeny požáry a exploze. Někteří íránští činitelé uvedli, že požár, který tento měsíc propukl v podzemním jaderném provozu v Natanzu, mohla způsobit kybernetická sabotáž. Příčina řady dalších incidentů dosud vysvětlena nebyla.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví novinářům podle íránských médií řekl, že infrastruktura islámské republiky denně čelí „tisícům kybernetických útoků”. Dodal, že nejde o nový jev a že většinu z nich se podaří odrazit.

Zdržte se útoků na české cíle, vyzval hackery šéf americké diplomacie

Bezpečnost

Kybernetických útoků bylo více

V uplynulých měsících bylo podle Musávího zaznamenáno několik širších kybernetických útoků, za nimiž podle analýz stály „určité vlády a skupiny”. Bližší podrobnosti o možných pachatelích však podle Reuters nesdělil. Musáví také doplnil, že požáry v lesích, rafineriích a na dalších místech jsou v létě časté.

Článek íránské státní agentury IRNA tento měsíc pojednával o tom, že nepřátelé Íránu, jako Izrael a USA, mohli stát za nedávnými incidenty. Ani jedna z těchto zemí ale nebyla z konkrétních útoků v článku obviněna přímo.

Gruzie vyšetřuje rozsáhlý kybernetický útok, ochromil tisíce webů

Bezpečnost

Napjaté vztahy

Írán a Spojené státy přerušily diplomatické styky krátce po revoluci z roku 1979, když íránští militantní studenti zaútočili na americkou ambasádu v Teheránu a 444 dní drželi jako rukojmí 52 Američanů. Dlouhodobě napjaté vztahy mezi oběma zeměmi se vyostřily v roce 2018 poté, co Washington odstoupil od jaderné dohody z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi a zavedl vůči Íránu sankce, které mají tvrdý dopad na jeho ekonomiku.

Další významná eskalace přišla letos poté, co americká armáda 3. ledna zabila íránského generála Kásema Solejmáního a člena vedení iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Írán pak 8. ledna vypálil na základny v Iráku, kde působí Američané, množství raket. USA až s odstupem přiznaly, že desítky amerických vojáků byly zraněny.

Izrael považuje Írán za svého úhlavního nepřítele a premiér Benjamin Netanjahu je hlavním odpůrcem mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Podle izraelského premiéra se Írán snaží vyvinout atomovou bombu, což Írán popírá.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám