Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Eva Plevier, Reuters

Čas letních dovolených je v plném proudu. Pokud se na vytoužený odpočinek teprve chystáte, je vhodné myslet na to, že cestování s sebou přináší také jistá bezpečnostní rizika. Poradíme, jak se na dovolenou připravit a na co si dávat pozor.

Ilustrační foto Foto: Eva Plevier, Reuters
Cestování s sebou přináší i kybernetická rizika

O tom, jaké kybernetické nástrahy číhají na cestovatele, se před pár měsíci přesvědčila jedna novozélandská rodina. Ta během pobytu v útulné irské chaloupce zjistila, že je šmírována kamerou ukrytou v detektoru kouře a že jejich pobyt je živě streamován na internetu.

Právě skryté sledování představuje na cestách stále rostoucí riziko. Je to dáno i tím, že i velmi pokročilé kamery jsou stále kompaktnější, a navíc i cenově dostupnější. Výjimkou nicméně není ani špehování zacílené na digitální zařízení, jako jsou notebooky, telefony a informace na nich uložené, jak upozornili bezpečnostní odborníci z antivirové společnosti Kaspersky.

„Jako bezpečnostní odborníci jsme neustále na cestách a uvědomujeme si potenciální bezpečnostní hrozby. Zprávy o špehování hostů v pronajatých ubytovacích zařízeních jsou důkazem, že tajné sledování není jen něco, co se děje ve filmech, ale i v realitě,“ varoval Marco Preuss, bezpečnostní expert z Kaspersky.

Podle něj není potřeba pořizovat drahé vybavení, aby soukromí cestovatelů zůstalo skutečně soukromé. „Základní sada nástrojů a selský rozum postačí na to, aby byly vaše digitální informace v bezpečí a vy si mohli užít dovolenou,“ podotkl Preuss.

Data i zařízení pod kontrolou

A rovnou přinesl několik příkladů. „K odhalení kamer, které používají infračervené osvětlení, můžete použít svůj chytrý telefon, protože fotoaparáty některých z nich jsou schopné infrazáření detekovat. Nicméně infračervené filtry některých smartphonů, například iPhonů, jsou pro tento účel příliš silné,“ vysvětlil bezpečnostní expert.

„Účinnou technikou, jak překazit odposlouchávání pomocí mikrofonu, je vytvoření jakéhokoliv rušivého šumu na pozadí. Ideální je klasické šumění puštěného vodovodního kohoutku. O ‚ruchy v éteru‘ se může postarat také například služba Noisli,“ poradil Preuss.

Vhodné je také nenechávat svá digitální zařízení bez dozoru, samozřejmostí by mělo zabezpečení přístupů do mobilů, tabletů a případně počítačů prostřednictvím hesla. Jistou formu rizika představují také nezabezpečené WiFi hotspoty, které je tak nutné využívat jen velmi obezřetně. Mohou být totiž zdrojem nejrůznějších nákaz, ale také nástrojem k odposlouchávání a přesměrování internetové komunikace.

Počítače lidé chrání, mobily příliš ne

Není žádným tajemstvím, že nejčastěji se škodlivé kódy šíří prostřednictvím internetu. Většina Čechů se přitom připojuje právě prostřednictvím svých mobilů (82 %). Notebook využívá k připojení 68 % lidí, stolní počítač 55 % a tablet pouhých 34 % uživatelů. Vyplývá to z průzkumu společností Seznam.cz a Eset.

„Od roku 2016, kdy byl tento průzkum realizován poprvé, stabilně klesá počet Čechů, kteří se k internetu připojují z notebooků, stolních počítačů a tabletů. Na druhou stranu neustále stoupá počet těch, kteří rádi surfují na mobilním telefonu,“ konstatoval Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky společnosti Eset.

Navzdory statistikám jsou to právě mobily, u kterých je zabezpečení podceňováno nejvíce. „Počítače i notebooky si Češi chrání proti malwaru ve vysoké míře. V obou případech si je shodně chrání 92 % uživatelů. Hodnoty přes 90 % přitom platí již několik let,“ podotkl Dvořák.

Postupně stoupá podle něj i počet uživatelů chytrých telefonů, kteří si je chrání bezpečnostním softwarem. Přestože se meziroční nárůst pohybuje v jednotkách procent, jedná se o dlouhodobý trend. Aktuálně si svůj chytrý telefon zabezpečuje 59 % uživatelů.

Desatero bezpečného internetu

1. Důležité jsou pravidelné aktualizace celého počítače. Ty je nutné stahovat pro operační systém, bezpečnostní bránu (firewall), antivirus i další programy.

2. Některé viry dokážou bezpečnostní software v PC zablokovat. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat, zdali funguje.

3. Škodlivé programy se často šíří prostřednictvím nevyžádané pošty. Pokud nevíte, od koho e-mail je, nikdy nestahujte jeho přílohu a neklikejte na žádné odkazy.

4. Pozor je nutné dávat na e-maily, v nichž odesílatel požaduje, abyste se přihlásili na nějakou webovou stránku a aktualizovali informace o vašem účtu.

5. Při zadávání přístupových hesel na internetových stránkách je nutné kontrolovat, zda je web zabezpečený. To poznáte například podle ikonky zámečku na liště internetového prohlížeče, nebo tak, že adresa webové stránky začíná zkratkou https, kde „s“ znamená bezpečná.

6. Citlivé osobní informace zadávejte vždy pouze na internetových stránkách, které bezpečně znáte.

7. Do e-mailů nepatří důvěrné informace, jako je například číslo kreditní karty nebo heslo k bankovnímu účtu. Elektronickou poštu totiž může zachytit útočník.

8. Firewall dovoluje lépe zabezpečit operační systém. Méně zkušení uživatelé by jej rozhodně neměli vypínat. Při nedostatečných znalostech je vhodné jej nechat pracovat v automatickém režimu.

9. V internetových kavárnách a na cizích počítačích se nepřihlašujte do internetového bankovnictví. V počítači mohou být nainstalované keyloggery.

10. Obezřetnost je nutná při připojení k nezašifrovaným bezdrátovým sítím. Ty totiž může kdokoliv odposlouchávat a získat tak přístup ke všem datům v cizím počítači.

„Počet zabezpečených mobilních telefonů se oproti roku 2018 zlepšil o procento. Je potřeba v tomto trendu nepolevovat a nadále edukovat uživatele. Naše telefony často obsahují stejně citlivá data jako počítače. Nejde jen o kontakty nebo fotografie, ale také o aplikace, které používáme,“ komentoval statistiky bezpečnostní expert.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků