„Ve třetím čtvrtletí byly DDoS útoky zaměřeny na cíle v 98 zemích, zatímco v předchozím období to bylo 86 zemí,“ uvedli zástupci společnosti Kaspersky Lab.

Změny zaznamenal také žebříček prvních deseti zemí, na které DDoS útoky cílily nejčastěji. „Rusko se ze sedmého místa posunulo na čtvrté, zatímco Francie a Německo v top desítce nahradily Austrálii a Itálii. První desítka zemí, v nichž se nachází řídicí botnetové servery, nově zahrnovala Itálii a Velkou Británii, které nahradily Kanadu a Německo. V obou těchto žebříčcích se na prvních třech místech umístily Čína, Jižní Korea a Spojené státy,“ podotkli bezpečnostní experti.

Vždy stejný scénář

Útok DDoS má vždy stejný scénář. Stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.

O přechodu kyberzločinců k sofistikovanějším útokům svědčí také využívané metody. „Například byl zastaven botnet WireX šířící se prostřednictvím legálních aplikací pro Android nebo došlo k odhalení technologie Pulse Wave, která zvyšuje sílu DDoS útoků pomocí zranitelností v hybridních a cloudových technologiích,“ přiblížili technickou stránku věci experti.

„Zajímavá je také různorodost obětí DDoS útoků ve třetím kvartále. Napadeny byly zejména sázkařské služby, jako je Final Fantasy, Blizzard Entertainment, American Cardroom a UK National Lottery,“ uzavřeli bezpečnostní experti.

Zařízení internetu věcí

Podobným útokům počítačových pirátů pomáhají nevědomky také někteří uživatelé, kteří si příliš nelámou hlavu se zabezpečením svých zařízení. Je nutné podotknout, že řeč není pouze o chytrých telefonech a klasických počítačích, ale například také o tzv. zařízeních internetu věcí (IoT) – jde například o nejrůznější kamery, které se mohou připojovat k internetu.

Právě tato zařízení se stala součástí obřího botnetu, který využili kyberzločinci na konci října při útoku na DNS servery společnosti Dyn. Ty standardně překládají webové adresy na číselné adresy fyzických počítačů (IP adresy). Právě proto se podařilo hackerům vyřadit z provozu na východním pobřeží USA hned několik velkých webů – tím, že nefungoval překladač (DNS servery), webové prohlížeče po zadání adresy nevěděly, kam se mají připojit.

Uživatelé se tak nemohli připojit například na sociální sítě Twitter a Facebook, zpravodajské servery Daily News, CNN i New York Times a hudební portály Spotify a Soundcloud. [celá zpráva]

Uživatelé by měli dbát na zabezpečení

K útokům na koncové uživatele využívají počítačoví piráti velmi často různé viry, prostřednictvím kterých mohou napadenou stanici ovládat na dálku. Tu pak přiřadí do obřího botnetu, s jehož pomocí pak v případě dostatečné velikosti mohou vyřadit z provozu prakticky libovolný cíl na internetu.

Zabránit DDoS útokům tak mohou v první řadě samotní uživatelé, když budou klást dostatečný důraz na zabezpečení svých zařízení.