Podle zpravodajců zahraniční zpravodajské služby působily na českém území s posláním a úkoly, které odpovídaly velikosti Česka, jeho poloze a vojenskému významu jako členské země NATO. „Modus operandi“ tajných služeb se podle Vojenského zpravodajství nezměnil. „Zpravodajské služby cizích mocí nadále tipovaly, rozpracovávaly a získávaly své spolupracovníky z řad občanských sdružení a spolků, nevládních a neziskových organizací a zaměstnanců působících ve zbrojním průmyslu,“ uvedlo VZ.

Cizí agenti se zaměřili na získávání citlivých údajů o záměrech Česka v oblasti obrany a o plánech na modernizaci české armády. „Vzhledem k otevřenosti našeho demokratického systému v přístupu k informacím shromažďovali příslušníci zpravodajských služeb, působící pod diplomatickým krytím, neutajované, avšak zpravodajsky využitelné informace o stavu obranyschopnosti a kritické infrastruktuře ČR,“ poznamenalo Vojenské zpravodajství.

Phishingové kampaně a vyděračský malware

Zaznamenali opět také rostoucí trend kybernetické špionáže, která se soustředila na získání utajovaných i citlivých informací související s obranou státu a jeho kritickou infrastrukturou. Zpravodajci podotkli, že mnohé kybernetické útoky byly velmi obtížně detekovatelné, často zůstávaly delší dobu neodhalené a bylo nesnadné identifikovat skutečné pachatele.

„Útočníci ke kybernetické špionáži zneužívali zranitelná místa informačních a komunikačních systémů, ale také lidského faktoru,“ uvedlo VZ. V České republice zaregistrovalo VZ zejména phishingové kampaně nebo použití vyděračského malware. Na začátku letošního roku rozsáhlý kybernetický útok, který měl trvat měsíce, oznámilo české ministerstvo zahraničí.

Účinnost a nebezpečnost kybernetických útoků provedených teroristy a extremisty byly podle zpravodajců v roce 2016 na nízké úrovni. Internet používali hlavně pro získávání nových členů, pro propagandu a pro komunikaci.