„V politické oblasti pozorujeme stále agresivnější kybernetickou špionáž. Vidíme možné ohrožení pro členy vlády, poslance Spolkového sněmu a spolupracovníky demokratických stran," uvedl Maassen, který stojí v čele německé civilní kontrarozvědky - Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV).

Varoval také, že by se ve volební kampani mohly objevit informace získané hackerskými útoky, jejichž cílem je diskreditace politiků.

„Propaganda a dezinformace, kybernetické útoky, kybernetická špionáž a kybernetické sabotáže jsou součásti hybridních hrozeb pro západní demokracie," konstatoval Maassen, jehož úřad v posledních měsících zaznamenal výrazný nárůst pokusů o útoky zaměřené na politické strany a poslanecké frakce.

Hackerské útoky nejsou výjimečné

Hackerským útokům v minulosti v Německu čelila například Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové nebo Spolkový sněm. Loni v dubnu se hackerům podařilo proniknout do parlamentní počítačové sítě a k osobním údajům o poslancích a jejich asistentech, ale i k interním materiálům jednotlivých poslaneckých klubů a většiny výborů.

V posledních týdnech letošní americké prezidentské kampaně se na veřejnost po hackerském útoku dostala komunikace vedení Demokratické strany. Spekuluje se o tom, že za útokem stálo Rusko, což Moskva popírá.

Jak bránit PC a mobily proti hackerům

Počítačoví piráti neustále hledají nové cesty, jak se lidem dostat do počítače. Propašovat škodlivé kódy se přitom stále častěji snaží také do mobilů a tabletů. Jak se proti takovým nezvaným návštěvníkům bránit?

Do mobilních zařízení se snaží kyberzločinci dostat prakticky stejným způsobem jako do klasických počítačů. Hledají chyby v nejrůznějších aplikacích a operačních systémech, které by jim dovolily propašovat záškodníka na cizí přístroj.

Hackeři také spoléhají na to, že uživatelé rizika podceňují. Na klasických počítačích provozuje antivirový program prakticky každý, u mobilů a tabletů tomu tak ale není. Počítačovým pirátům tak nic nestojí v cestě. [celá zpráva]