Článek
IBM dosáhla kmitočtu 500 gigahertz, na kterém pracuje její nejnovější tranzistor, přidáním germania do křemíku, z něhož je produkt vyroben.
Tranzistory jsou základní stavební kameny počítačových čipů - tyto polovodičové součástky nalezneme dnes jak v osobních počítačích, kapesních hudebních přehrávačích, ale také automobilech.
Podle IBM je tranzistor s kmitočtem 500GHz zhruba 100x rychlejší než čipy uložné v dnešních počítačích, jeho frekvence je rovněž 250x vyšší než u speciálních mikroprocesorů, které používají současné mobilní telefony.
IBM spolupracovalo se státem Georgia
Na výzkumu IBM, jenž vyvrcholil uvedením 500GHz tranzistoru, se podílel velkou měrou také Technologický institut státu Georgia. Dosáhnout takto obrovského kmitočtu však nebylo pro obě organizace ničím jednoduchým - jednou ze základních podmínek, při nichž lze tohoto parametru dosáhnout, je podchladit tranzistor na teplotu blízkou absolutní nule. Šéf oddělení pro výzkum polovodičů firma IBM Bernie Meyerson však dodal, že i při pokojové teplotě je jednotka schopna pracovat s úctyhodným taktem 300GHz.
Zástupci IBM ale dodávají, že je sice možné vyrobit ultrarychlý tranzistor, toto však nemusí znamenat, že čip, který se bude skládat z miliard takovýchto tranzistorů, bude na podobné rychlosti pracovat.
Výrobní technologie se zlepšuje, čipy zrychlují
Největší zásluhy na zrychlování tranzistorů a potažmo také čipů má na svědomí zlepšování výrobní technologie, díky níž je možné vyrábět stále menší a menší procesory s vyššími takty. IBM se jako řada jiných firem snaží vyrábět mikročipy na atomární úrovni, což by dovolilo vytvářet a navrhovat velice specifické produkty o dnes nepředstavitelném výkonu.
Nejmodernější procesory, které můžeme najít v dnešních osobních počítačích, jsou vyráběny 65nm technologií.
51 nm výrobní proces
Rozměr "51" nanometrů se vztahuje ke způsobu výroby procesoru. Udává velikost jednotlivých polovodičových křemíkových hradel v daném čipu. Velikost této součástky úzce souvisí s rychlostí a spotřebou jádra. Čím je hradlo menší, tím vyšších pracovních frekvencí může dosahovat. Souběžně s tímto se snižuje i jeho spotřeba.
Odborníci soudí, že první mikročipy, v nichž by se mohly odrazit výsledky výzku IBM, se mohou objevit už v příštích několika letech. Například podle technologické společnosti Sageza Group by byly takovéto jednotky nasazeny například v superrychlých bezdrátových sítích, které by dovolovaly přenést obsah DVD média mezi dvěma počítači do pěti sekund.