Více než polovina respondentů zažila kybernetickou agresi prostřednictvím Facebooku, 43 procent pak přes Facebook Messenger. Děti zažily kyber agresi také prostřednictvím Instagramu, SMS nebo MMS. Dominantní je klasická verbální agrese, jejímž cílem se stalo 27 procent českých dětí.

Obecně ale od posledního měření v roce 2014 klesly všechny sledované formy kybernetické agrese o pět procent. Nově si děti stěžují také na tzv. sharenting, kdy téměř osm procent dětí potvrdilo, že rodiče nahráli na internet jejich fotku nebo video, přestože s tím děti nesouhlasily.

„Přestože výsledky našeho výzkumu jsou alarmující, jsem ráda, že jednoznačně potvrzují, že prevence a edukace jsou správnou cestou a fungují. Děti jsou zranitelné, a přestože se v online světě pohybují často více a sebejistěji než my dospělí, potřebují od nás pomoc a podporu," uvedla Marie Mališková z O2.

Děti jsou na webu velmi aktivní

Děti jsou v online světě velmi aktivní, používají řadu aplikací a sociálních sítí. Sociálně sítě aktivně využívá více než polovina (52 procent) dětí ve věku sedm až 12 let, přestože pravidla jejich používání povolují tyto služby až od 13 let.

Dětští uživatelé se na internetu především baví. Nejvíce času tráví vyhledáváním nejrůznějších videí na YouTube, následují Facebook a Instagram. Fenoménem je rychlý nárůst obliby sociální sítě TikTok, kterou aktuálně využívá více než čtvrtina českých dětí (28,5 procenta), v roce 2017 sledovalo musical.ly, předchůdce TikToku, pouze jedno procento dětí.

Nadpoloviční většina dětí (53 procent) má povoleno o přestávce používat mobil. Tyto děti pak tráví přestávky hraním her na mobilu (41 procent), na sociálních sítích (38,9 procent) nebo říkají, že se nudí (33,7 procent). Děti, které mají zakázáno používat o přestávce mobil, ale také mnohem častěji čtou časopisy (o 60 procent více než tam, kde mají děti mobil povolený), knížky (o 13,5 procenta), hrají deskové a karetní hry (o 65 procent více) nebo sportují (o 29 procent více).

Odstrašující film ukazuje tragické následky kyberšikany

Jak tragické mohou být následky kyberšikany, ukazuje film Na hory. Šestnáctiminutový debutový snímek režiséra Braňa Holička vypráví příběh mladého chlapce, který se stal obětí vydírání na internetu. Film vznikl v rámci projektu Seznam se bezpečně.

„Film vypráví o tom, co našim dětem může způsobit obyčejné brouzdání po internetu, a ukazuje, jací se na něm pohybují lidé,“ vysvětlil Braňo Holiček, který se ujal režie snímku.

Nejspíše i proto si uvědomuje, jak důležitá je mezi mladistvými osvěta. „Je děti potřeba neustále upozorňovat nejen na přínosy, ale i rizika, která on-line svět přináší,“ doplnil Holiček.

Hlavní roli si ve filmu Na hory zahrál Lukáš Veřtát, role jeho rodičů pak ztvárnili Martin Finger a Gabriela Míčová.