"Odsuzujeme tvrdé zákroky turecké vlády proti nezávislým médiím, trestní stíhání novinářů a neustálé omezování lidských práv v zemi," uvádí se také v prohlášení, které podepsaly mimo jiné sdružení spisovatelů PEN International, Evropské středisko pro svobodu tisku a médií (ECPMF) či Mezinárodní tiskový institut (IPI).

Ohrožení národní bezpečnosti

Turecké úřady zablokovaly přístup k Wikipedii 29. dubna 2017 na základě takzvaného internetového zákona a zdůvodnily to ohrožením národní bezpečnosti. Provozovatele Wikipedie zároveň vyzvaly, aby odstranil mimo jiné obsah, který tureckou vládu obviňuje z podpory teroristických skupin v Sýrii.

Podle britské nevládní organizace ARTICLE 19, která pondělní výzvu iniciovala, blokují turecké úřady s odvoláním na ohrožení národní bezpečnosti opakovaně i další internetové stránky, jako například sociální sítě Twitter či Facebook nebo server pro sdílení videí YouTube.

Prakticky žádný přístup k nezávislým médiím

Podle zástupkyně organizace ARTICLE 19 Sarah Clarkeové nemají obyvatelé Turecka skoro vůbec přístup k nezávislým médiím. Server Ahval odhadl, že asi 90 procent deníků a dalších novin v Turecku je provládních. Řadu opozičních deníků totiž tamní úřady v posledních letech zavřely.

Turecká platforma pro nezávislou žurnalistiku P24 uvádí, že je v současné době v tureckém vězení nejméně 170 novinářů a pracovníků médií, kteří jsou buď ve vazbě, nebo si již odpykávají trest. Turecká prokuratura obviňuje novináře, ale například i opoziční politiky, často z urážky prezidenta, ale také z podpory teroristické organizace. Podle ochránců lidských práv využívá režim tato obvinění k umlčení svých kritiků.