Relativně náhlý růst nového odvětví již přiměl i zákonodárce Smáriho McCarghy z islandské pirátské strany navrhnout zdanění zisku bitcoinových těžařů. Iniciativu zřejmě přivítají Islanďané, kteří jsou vůči spekulativním finančním aktivitám skeptičtí po katastrofální bankovní krizi v roce 2008.

Jedním z hlavních mezinárodních center pro těžbu bitcoinů se v posledních měsících stalo poklidné pobřežní město Keflavík v opuštěné jižní části ostrova. Těžaře láká hlavně místní chladné počasí, které lze využít pro chlazení počítačových serverů, a příznivé ceny elektřiny díky její výrobě z geotermálních a vodních elektráren.

Manažer elektrárenské firmy Hitaveita Sudurnesja Jóhann Snorri Sigurbergsson uvádí, že těžba virtuálních měn zdvojnásobí letos svoji spotřebu. Datová centra na těžbu bitcoinů budou podle něj potřebovat zhruba 840 gigawatthodin elektřiny, zatímco domácnosti zhruba 700 gigawatthodin. Island má kolem 340 000 obyvatel.

Těží se pomocí speciálního softwaru

Pro těžbu kryptoměn je potřeba mít relativně výkonný počítač, do kterého se nainstaluje speciální software. Ten pak počítá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv.

Například těžba nejpopulárnějších bitcoinů je již tak energeticky náročná, že v domácích podmínkách to prakticky není možné.

Bitcoiny a další kryptoměny se uchovávají ve speciálních virtuálních peněženkách. Více se o této problematice dozvíte v našem dřívějším článku. [celá zpráva]