Japonská vláda v dubnu uznala bitcoin za zákonné platidlo a obchodování poté nabralo spád. Japonsko se letos stalo největším centrem obchodů s bitcoiny, zhruba 50 procent všech transakcí se uskutečňuje v japonských jenech.

Ještě před rokem jim s 93 procenty vévodil čínský jüan. Čína ale k virtuálním měnám zaujala tvrdší postoj. V polovině září nařídila některým kryptoměnovým burzám zastavit obchodování.

Obdobný krok učinila minulý týden Jižní Korea, když oznámila, že zvýší kontrolu obchodů s virtuálními měnami a rovněž zakáže primární nabídky mincí (ICO).

Po zavedení nových opatření v Číně cena bitcoinu klesla asi o 25 procent až k 3000 USD (66 000 Kč), později se ale zotavila a nyní se pohybuje kolem 4200 USD (92 000 Kč).

Nejistá investice

Bitcoiny se těší velké popularitě především coby prostředek pro investici. Kurzy však často kolísají. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. [celá zpráva]

Virtuální měna bitcoin vznikla v roce 2009, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Vytvořena byla tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.