Hodnota bitcoinů v oběhu se nyní pohybuje kolem 64 miliard USD (1,4 biliónu korun).

Zájem o bitcoiny vzrostl za poslední týden, kdy stouply také ceny zlata, zatímco kurzy akcií a dluhopisů klesaly. Investoři se uchýlili převážně k bezpečným investicím a k alternativním aktivům kvůli nervozitě kolem Severní Koreje. Ta hrozí Spojeným státům, že zaútočí na jejich tichomořský ostrov Guam.

Rozdělení nevyšlo

Kromě geopolitického napětí bitcoinu pomáhá i to, že se investoři k této měně vrátili po jejím rozdělení z 1. srpna. Když bitcoin úspěšně přečkal své rozdělení na bitcoin a bitcoin cash, zvýšil se zájem o bitcoin zvláště mezi institucionálními investory, upozorňují analytici.

Hodnota oddělené měny bitcoin cash naopak zaostává. Podle organizace CoinMarketCap se téměř nemění a pohybuje se kolem 323 USD. Další z větších digitálních měn ethereum naopak vzrostla na 315 USD.

Americká investiční banka Goldman Sachs ale tento týden varovala, že budoucnost bitcoinu je stále nejistá. Měna by se mohla znovu rozdělit letos v listopadu, kdy bude realizována druhá fáze velké aktualizace. Někteří odborníci poznamenávají, že vzhledem k prudkému růstu kurzu této kryptoměny by nebylo překvapením, kdyby zažila výrazný pokles.

Alternativa oficiálních měn

Virtuální měna bitcoin vznikla v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn, větší popularitě se ale těší v posledních letech. Vytvořena byla tak, aby se nedala ovlivňovat žádnou vládou ani centrální bankou.

Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Bitcoiny je možné kupovat za reálné peníze, nebo je těžit na vlastní pěst. K tomu je ale potřeba mít poměrně výkonný počítač, do kterého se nainstaluje speciální software. Ten pak počítá předem nastavené výpočty, jejich výsledkem je zisk virtuálních mincí. Za ty je pak možné nakupovat prakticky cokoliv.