Asociace pro svobodu myšlení a projevu v pondělním prohlášením uvedla, že egyptské úřady zablokovaly od konce května 62 stránek, přičemž posledních pět znepřístupnily v posledních dnech.

Egyptská státní tisková agentura naopak tvrdí, že nechala zablokovat 21 webových stránek, protože podporovaly terorismus a zveřejňovaly falešné zprávy. Prominentní investigativní média, například Daily News Egypt, byla nicméně součástí oné cenzury.

Současný egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí stál v roce 2013 v čele vojenského převratu, který svrhl prvního demokraticky zvoleného porevolučního prezidenta Muhammada Mursího z nyní zakázaného Muslimského bratrstva. Od té doby Sísí tvrdě zakročil proti několika tisícům islamistických stoupenců Mursího a také nechal uvěznit řadu prominentních sekulárních aktivistů.

Organizace hájící lidská práva Human Rights Watch ve své letošní výroční zprávě kritizovala Sísího tvrdý postoj k disentu. Vláda současného prezidenta podle ní v zemi utlačuje občanskou společnost.

Jak mohou státy zablokovat části internetu nebo celou webovou síť

Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky, nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoliv zablokovat. „Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Proto musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní. V Íránu se nyní uživatelé nemohou připojit na Facebook. [celá zpráva]