"Nelze ji zpřístupnit, dokud nebudou splněny pokyny justice. Jestliže poskytuje informace, musí je Wikipedie ověřit. Vyzývám ji, aby vyřešila problémy, jež jsou příčinou zablokování," sdělil Sayan.

Podle médií jsou důvodem sporu články naznačující spojení Ankary s extremistickými organizacemi. List Hürriyet napsal, že se tvůrci encyklopedie odvolali k tureckému soudu.

Pozvání zakladatele Wikipedie zrušeno

Istanbulské úřady v úterý zrušily pozvání, které dostal zakladatel Wikipedie Jimmy Wales na fórum o "chytrých městech". Wales k zablokování Wikipedie na twitteru napsal, že "přístup k informacím patří k základním lidským právům". "Turecký národe, budu vždy po tvém boku v boji za toto právo," sdělil Wales.

Turecká agentura Anadolu napsala, že se úřady rozhodly zakročit proti Wikipedii, když se na ní objevily články, v nichž je Turecko přiřazováno k extremistickým skupinám a viněno ze spolupráce s nimi. Podle Anadolu bude přístup obnoven, jakmile budou tyto materiály staženy.

Agentura AFP připomenula, že některé kruhy, zejména kurdské, tvrdí, že Ankara spolupracuje s určitými extremistickými skupinami v Sýrii, což turecké úřady popírají.

Jak mohou státy zablokovat části internetu, nebo celou webovou síť

Oblíbené služby jako Twitter nebo Facebook, ale i soukromé e-mailové schránky nebo dokonce celý obsah internetu může stát prakticky kdykoliv zablokovat. „Internet je obrovská síť spojující počítače po celém světě. Ve chvíli, kdy by někdo chtěl zablokovat vybrané internetové stránky nebo služby, musel by k tomu donutit největší centrální poskytovatele internetu,“ řekl Novinkám počítačový expert Václav Vaněček.

Poskytovatelé internetu v zemích jako Čína nebo Írán dostanou od státu nařízeno, na které stránky mají znemožnit lidem přístup. Proto musí do svých routerů – zařízení, která se starají o propojení jednotlivých částí internetu – zadat příkazy, jež lidem tento přístup znemožní. V Íránu se nyní uživatelé nemohou připojit na Facebook. [celá zpráva]