„Stále ještě nemáme jasný náhled na situaci,” řekl Aso. „Nevíme, zda to byl zločin, nebo jen bankrot,” dodal s tím, že vláda se snaží objasnit, co přesně za kolapsem burzy stojí.

Koncem února burza Mt. Gox podala u tokijského soudu žádost o bankrotovou ochranu. Její generální ředitel Mark Karpeles na tiskové konferenci oznámil, že kvůli hackerskému útoku na své počítačové systémy zřejmě ztratila veškeré virtuální mince investorů. Dluhy, které burza má, vysoko převyšují její majetek.

Podle všeho přišla o 750 000 bitcoinů svých klientů a 100 000 vlastních bitcoinů, v přepočtu je to asi 473 miliónů dolarů (9,4 miliardy Kč). [celá zpráva]

Omezený počet mincí

Bitcoin vytvořil v roce 2009 anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Měna je navržena tak, aby ji nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky. V současnosti je v oběhu zhruba 12,4 miliónu bitcoinů.

Kybernetické mince „razí” síť počítačů se specializovaným softwarem. Ten je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 miliónů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.

Kolaps burzy je pro digitální měnu bitcoin tvrdá rána a otřásá důvěrou v něj. Příznivci bitcoinu totiž tvrdí, že díky šifrování je měna imunní vůči krádežím a padělání. Někteří analytici ale pád burzy považují za přirozenou věc, která naopak bezpečnost obchodování i pozici bitcoinu jako virtuální měny zvýší, neboť se prostředí „vyčistí” od slabých a zranitelných článků komerčního řetězce.

Bitcoin je také spojen s kriminalitou, neboť s jeho pomocí lze provádět anonymní nákupy. Využívá se pro nákup drog i k praní špinavých peněz. [celá zpráva]