Ačkoli se jedná o úctyhodnou rychlost, není zdaleka konečná, protože další nejbližší metou je rychlost třikrát vyšší. Samozřejmě se tyto rekordy nelámou kvůli stahování filmů, ale takový objem dat umožní odborníkům nejen rychlejší přenos, ale i zpracování dat třeba v oblasti vyhodnocování a modelování klimatu v reálném čase.

S ohromnými soubory dat pracují také astronomové nebo genetici, a jistě i další obory takovou přenosovou rychlost ocení.

Klasickým příkladem využití takových rychlostí je i Velký částicový urychlovač, který odhaluje tajemství hmoty a energie kolem nás. Například hledání tzv. božské částice představuje ročně 100 miliónů gigabytů. A to je jen vrcholek ledovce dat, která fyzici získávají na tomto zařízení. Vysoká přenosová rychlost pak umožňuje i rozsáhlejší sdílení dat a poznatků v mezinárodním měřítku.

„Sdílením metod a nástrojů s vědci v dalších oborech otevírám cestu k dalším objevům,“ zdůraznil Harvey Newman, šéf týmu fyziků, kteří rekordní rychlosti přenosu mezi výzkumnými pracovišti v Pasadeně a Salt Lake City dosáhli.