Trojice mladíků dostala 15. dubna tresty odnětí svobody po dobu jednoho roku s podmíněným odkladem na dva roky. Protože ale s rozsudkem nesouhlasili, zabýval se kauzou pražský soud. [celá zpráva]

Ani druhý rozsudek ale není prozatím pravomocný, státní zástupce si totiž ponechal lhůtu na odvolání. Žalobce neuspěl ani v případě domáhání se náhrady škody ve prospěch hudebního a filmového průmyslu, kterou vyčíslil na částku přesahující 37 miliónů korun. 

Znalecký posudek neprokázal vinu obžalovaných

Podle jednoho z obžalovaných Jana Svobody soudní znalec v posudku pracoval se zcela jinou IP adresou, než byla přidělena zabaveným počítačům. "Obžaloba neprokázala jakékoliv sdílení nelegálních souborů. Na počítač se shodnou IP adresou se v danou dobu mohlo přihlásit 300 až 400 lidí," dodal druhý obžalovaný Jiří Horký.

Obhájci Horkého i Svobody shodně ve svých závěrečných řečech poukázali na to, že policie zajistila počítače neoprávněně, a to ještě před zahájením trestního stíhání. Právě z tohoto důvodu nemohou být použity jako důkaz. Znalecký posudek byl podle nich založen na domněnkách, úvahách a pravděpodobnostech. Stejně tak zpochybnili výši škody, která nebyla vyčíslena znalcem, ale pomocí tabulek. 

Skutek byl spáchán, ale kým?

"Obžaloba byla podána důvodně," oznámil soudce Ivo Skoupý. Na obžalobě však shledal závady - v popisu skutku není totiž specifikováno, o jaká konkrétní díla šlo, a kdo vlastnil autorská práva. "Bylo prokázáno, že se skutek stal," doplnil Skoupý. Jak ale dodal, není zřejmé, že jej spáchali obžalovaní.

Za průkazný se taktéž nejevil fakt, podle něhož většina souborů byla v počítačích zašifrovaná, což mělo údajně podporovat domněnku o páchání pirátství.

Horký a Svoboda u soudu odmítli vypovídat. Třetí z údajných viníku Zdeněk Kašpar se bránil, že se s muži nikdy nesetkal a nebyl s nimi ani v žádném jiném kontaktu. Kašpar rovněž musel strpět domovní prohlídky, během nichž mu dle jeho slov byl neadekvátně zabaven počítač a další technika. Policie ani soudní znalec v ní však nenašli žádné důkazy o nelegálním stahování dat. 

Policisté objevili servery s nelegálními soubory loni v dubnu. Podle vyjádření federace hudebního průmyslu (IFPI) mladíci provozovali počítače s více než 20 pevnými disky s nelegálním obsahem.

Vzniklá škoda, vyčíslená na částku přesahující 37 miliónů korun, se přitom v takových případech běžně určuje předpokladem, že všichni, kdo si nelegální kopie stáhli, by si je jinak šli koupit. Řada počítačových odborníků to ale označuje za nereálné a zavádějící. 

Lidé si myslí, že stahování je beztrestné

"Stahování nelegálního softwaru z internetu je v Česku velmi rizikové rovněž kvůli neznalosti zákonů. I jediné stažení může totiž vést k policejnímu stíhání. Lidé si často myslí, že pokud software pouze stahují a nesdílejí jej s ostatními uživateli, jsou právně nepostižitelní. To je ale obrovský omyl. I pouhé stažení nelegálního softwaru se v Česku považuje za porušení práv autorů,“ řekl Novinkám Jan Hlaváč z protipirátské organizace BSA.

Lidé podle něj často ani nevědí, jaké postihy jim za přečiny proti autorskému právu hrozí. Tresty přitom mohou být velmi přísné, pokud se celý případ dostane k soudu. Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru, kteří se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru.

„V Čechách nejčastěji padají v souvislosti s počítačovým pirátstvím podmíněné tresty odnětí svobody na jeden rok a propadnutí věci, tedy konfiskace veškeré používané výpočetní techniky včetně příslušenství,“ dodal Hlaváč.

Počítačové pirátství v Česku

Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů. Při srovnání tuzemské míry pirátství s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko umístilo podle studie společnosti IDC na dobrém 11. místě, nicméně stále značně převyšuje evropský průměr.

V závěsu za Českem jsou veškeré státy východního bloku, ale i některé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (42 %), Itálie (49 %) a Španělsko (43 %). Sousední Slovensko se s 45 procenty umístilo na 16. příčce. Nejméně se nelegální software v rámci Evropy užívá v Lucembursku (21 %) či již tradičně v sousedním Rakousku a skandinávských státech (25 %).

Nejhorší situace je v Rumunsku a Bulharsku (68 %) a ze sousedních států v Polsku, kde se již druhým rokem nelegálně užívá 57 procent softwaru. Nejvíce se nelegálně šíří operační systém Windows a populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejpoškozovanější výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.