Okolí svého bydliště znáte tak dobře, že jako řidič pokud možno nebudete projíždět kolem osmé hodiny ráno kolem místní školy. V pracovních dnech se vyhnete centru města a víte, že každý pátek odpoledne začíná ve vašem městě nebezpečně houstnout doprava. Dobře už znáte všechny zpomalovací pásy na silnicích kolem vašeho domu, stejně jako špatně seřízené semafory.

Je ale opravdu nutné znát polohu semaforů a to, kolik času strávíme čekáním na to, než se rozsvítí zelená? Je skutečně podstatné, zda zpoždění způsobí semafor nebo kruhový objezd? Výrobci navigací tvrdí, že ne. Podle nich je důležité pouze vědět, kolik času trvá objížďka. Tato informace se totiž velice důležitá i pro navigace, aby byly schopny naplánovat tu nejrychlejší možnou trasu.

Kdy tedy zvolit delší trasu místo kratší?

Následující obrázek ukazuje tři trasy, kterými se dostanete z bodu A do bodu B. Při rychlosti 50 km/h by jízda po kruhovém objezdu trvala 4 minuty, jízda krátkou objížďkou, kde jsou semafory bude trvat 5 minut a nejdelší trasa bez zjevných překážek potrvá 6 minut. Běžný navigační přístroj by vás zřejmě poslal rovně po kruhovém objezdu.

Předpokládaná doba jízdy z bodu A do B

Předpokládaná doba jízdy z bodu A do B

FOTO: Novinky

Někdy ale samotná mapa nestačí. Pokud bychom si dali tu práci a změřili skutečné rychlosti tisíců různých vozidel projíždějících těmito cestami, pravděpodobně bychom dospěli k zajímavému zjištění, které demonstruje následující obrázek.

Naměřená průměrná doba jízdy z bodu A do B

Naměřená průměrná doba jízdy z bodu A do B

FOTO: Novinky

Jak je vidět, na mnoha místech, jako je například kruhový objezd, průměrná rychlost klesla na 20 km/h. V důsledku toho by jízda přímou trasou trvala ve skutečnosti sedm minut namísto domnělých čtyř. Krátkou objížďku můžete zvládnout za pět minut, pokud máte štěstí – ale cesta může také trvat mnohem déle, pokud jsou proti semafory – a opakované projíždění stejnou trasou ukazuje průměrný cestovní čas devět minut.

Pokud byste tohle všechno věděli předem, jistě byste volili dlouhou objížďku, protože se v průměru jedná o nejrychlejší trasu z bodu A do B. Tento příklad názorně ukazuje, jak důležitá je znalost lokální dopravní situace při plánování nejrychlejší trasy.

Například ve společnosti TomTom proto vyvinuli technologii, která je dnes součástí jejich mapových podkladů v navigačních zařízeních. Vypočítá nejrychlejší trasu na základě analýzy všech možných cest k cíli a vybere tu, která zabere v průměru nejméně času.

Jak dlouho bude cesta trvat vypočítá navigace sečtením všech časů, které zaberou její jednotlivé úseky. Kolik času ale zabere jízda jednotlivými úseky? Je vidět, že takové počítání není jednoduché, protože závisí na mnoha proměnných. Pokud ovšem jednoduše změříte časy tisíců vozidel na určitém úseku cesty, získáte velmi přesnou představu o tom, za jak dlouho projede stejný úsek jakékoli další vozidlo.

Abyste získali opravdu přesná data, musíte nejen změřit průměrnou rychlost pro každou silnici, ale také pro každý okamžik dne a každý den v týdnu. Naneštěstí jen v Evropě a Spojených státech existuje kolem 80 miliónů silnic, takže by tvůrci map museli získání takového množství dat věnovat neskutečné množství času.

Navigace plánují trasy pomocí dat řidičů

Před pár lety se společnost TomTom začala ptát svých zákazníků, zda by souhlasili s anonymním sběrem statistických informací o rychlosti svých vozidel. Mnoho z nich souhlasilo. Nyní tak firma dostává denně půl miliardy rychlostních měření a souhrnná databáze pokrývá již přes 14 miliard kilometrů silnic v Evropě a ve Spojených státech. To znamená, že rychlost na každé z těchto silnic a cest byla změřena více než tisíckrát.

Během cesty se určitě stane, že na jedné nebo dvou křižovatkách nebudete mít štěstí a kolonu budete muset stejně vystát, ale v případě dvouhodinové cesty je ve skutečnosti dost obtížné odchýlit se od dlouhodobého průměru. Rychlejší trasy navíc krom času uspoří také peníze, protože podle statistik TomTomu krátí spotřebu paliva o pět až deset procent, než kdybyste čekali v koloně.

Navigace už umí promítat směr jízdy na čelní sklo

Bez navigace v autě by se dnes obešel jen málokdo. Bohužel tyto moderní kompasy řidiče často odpoutávají od řízení a velice snadno tak může dojít k dopravní nehodě. Hlavním úkolem navigace od Asusu je přinést uživateli větší bezpečí za volantem. Novinka s označením R710 například dokáže, pomocí nové technologie, promítnout směr jízdy na čelní sklo automobilu.

Navigace Asus R710

Navigace Asus R710

FOTO: archiv, Novinky

Promítání na čelní sklo je prováděno pouze při změně směru jízdy. Při cestě na dálnici tak na čelním skle uvidíte směrovou šipku teprve až ve chvíli, kdy se bude blížit sjezd. Další užitečnou vlastností nové navigace je automatická intenzita podsvícení. Ta reaguje na okolní prostředí pomocí světelného senzoru a automaticky upravuje jas navigace podle potřeby. Pokud v autě cestujete celý den, senzor samozřejmě dovolí navigaci přepínat režimy mezi denním a nočním módem. [celá zpráva]