Článek
Muzeum má podle Edwardse zmapovat historii komunismu od sepsání Komunistického manifestu po současnost, jeho cílem je přiblížit tuto ideologii nastupujícím generacím.
"Nepochopení komunismu je důvodem, proč v některých zemích světa stále existují komunistické režimy," podotkl Edwards. Také podle dalších řečníků je třeba zprostředkovat informace o komunismu těm, kteří jej neprožili na vlastní kůži.
Projekt má za cíl zhodnocení komunistických režimů
V Evropě potřebujeme zhodnocení komunistických režimů, míní předseda Mezinárodní komise pro zhodnocení nacistického a sovětského okupačního režimu v Litvě Emanuelis Zingeris. Šance zahájit tento proces nastane podle něj za českého a švédského předsednictví EU.
"Nastal čas, aby západní část Evropy konečně pochopila, proč jsme druhořadými občany, proč někteří z nás myjí okna v Londýně," uvedl Zingeris. Bývalý vládní zmocněnec pro východoněmeckou tajnou policii Stasi Joachim Gauck mimo jiné odmítl snahy udělat tlustou čáru za totalitní minulostí nebo popírání či relativizování faktů kvůli "bezbolestným vzpomínkám".
Gauck podpořil myšlenku vzniku Ústavu paměti Evropy
"Lidé, kteří žijí dlouho v diktatuře, trpí ztrátou reality," citoval Gauck americkou politoložku německo-židovského původu Hannah Arendtovou, která se zabývala totalitarismem. Proto je podle Gaucka, který se zasloužil o zpřístupnění archivů Stasi, důležité zpřístupnit fakta a informovat o tom, co se skutečně dělo v totalitní éře.
Gauck tak podpořil myšlenku vzniku Ústavu paměti Evropy jako instituce, která by se po vzoru národních ústavů v zemích bývalého východního bloku zabývala studiem totalitních režimů. Britský europoslanec Christopher Beazley přiznal díl viny své země na rozšíření komunismu po druhé světové válce.
"Spojené státy a Velká Británie v zásadě dovolily Stalinovi, aby převzal kontrolu nad polovinou Evropy," uvedl europoslanec. Podle něj to bylo dáno obavami z nového válečného konfliktu.