Počítačoví experti však vznik podobné knihy považují za velmi nepravděpodobný.

Román lidé z nakladatelství popisují jako křížence stylu japonského spisovatele Haruki Murakamiho a ruské klasiky Anna Kareninová Lva Tolstého. "Vytvářeli jsme román, proto jsme vybrali tu nejlepší knihu o lásce," vysvětlil Alexandr Prokopovič, šéfredaktor nakladatelství.

"S pomocí filologů a lingvistů jsme dopodrobna vypracovali algoritmy chování hrdinů existujících knih. Matrici s jejich charaktery jsme vložili do počítače," dodal.

Kniha má vyjít v nákladu 10 000 kusů. Její obsah vydavatelství tají. Prokopovič pouze prozradil, že kniha se bude odehrávat na pustém ostrově.

Základem myšlenky vytvořit knihu počítačem prý byla snaha o objektivní pohled na lásku. "Takovou knihu nemohl napsat ani muž ani žena, chtěli jsme slyšet názor nějaké třetí nezainteresované strany," podotkl šéfredaktor. Román má nakonec 320 stránek a osm kapitol.

Náklady byly minimální

Náklady na vznik podobné knihy byly přitom daleko nižší, než kdyby ji napsal živý spisovatel, podotkl Prokopovič. "Počítači nemusíte platit honorář, pracuje za každého počasí a bez ohledu na nějaké vnější okolnosti. A konečný text z počítače byl lepší než mnohé z těch grafomanských pokusů, co k nám lidé posílají. Redigovali jsme jen málo," pochvaloval si práci speciálního počítačového programu PCWriter. Program samotný ovšem vznikal přibližně rok.

Doktor filologie Andrej Stěpanov ale celou věc pokládá za mystifikaci a reklamní tah nakladatelství. "Počítač nemá představivost, nemůže myslet, a proto nikdy nedokáže vytvořit dobrou knihu," prohlásil v ruské televizi.

Programátor Maxim Suslov zase upozorňuje, že existence počítačového programu se schopností psát smysluplné knihy je velmi nepravděpodobná. "Stroj dokáže vytvořit krátký popis přírody, ale i to je v podstatě práce programátora, který do něj vloží údaje. Velký umělecký text z toho nikdy nemůže vzniknout," myslí si.

Spisovatel Ilja Stogov naproti tomu sarkasticky poznamenal, že mnohá díla současné ruské literatury vypadají jako kdyby je napsal počítač nebo něco, co myslí ještě méně. "Literatura umřela. A to, co zůstalo, to je už jenom komedie. Tak proč by nemohl psát knihy počítač, třeba to dokáže líp," podotkl autor.

Ruské počítače už knihy psát zkoušely

Opravdová láska přitom není prvním ruským pokusem zapojit výpočetní techniku do literárního tvůrčího procesu. Nejúspěšnější je zřejmě projekt Cyber-Puškin umělce Sergeje Teterina, který často pracuje s moderními médii.

Počítači vysvětlil rytmus a další základní pravidla básní a vložil do něj některé nejlepší ruské verše. Počítač skutečně začal básnit a jeho verše jako "Já už nebu-bu, a ty už o mně negu-gu" umělecky naladěné ruské publikum přijalo s nadšením.