Elegantní černé tělo televizoru Panasonic nepatří do kategorie designerských pokusů a omylů. Rovné plochy bez zbytečných kudrlinek narušuje pouze prohnutý kryt reproduktorů na spodní hraně, zepředu však stěží rozpoznatelný. Pravidelný lesklý rám obrazovky je velmi tenký, a tak plasma i přes značnou úhlopříčku nevypadá nikterak megalomansky.

Tloušťka těsně pod deset centimetrů umožňuje bezproblémovou instalaci obrazovky kdekoliv v obývacím pokoji či ložnici. Podstavec pod televizor má hloubku 33 cm a propůjčuje obrazovce skvělou stabilitu. Stejně příjemně působí i hmotnost 27 kg, která je zárukou snadného přenášení.

Všudypřítomné HD

Přestože se na krabici i nálepkách na rámu televizoru hrdě prezentuje dvojice písmen HD dávající tušit, že plasma poskytne vysoké rozlišení buď 1080 nebo aspoň 720, materiály hovoří trochu jinak. Fyzické rozlišení činí 1024 x 768 buněk.

Ovšem vysoké rozlišení je důležitým parametrem hlavně u ještě větších uhlopříček o velikosti 50" (126 cm) a výše. Panasonic však pro milovníky vysokého rozlišení i v "malých rozměrech" v druhé polovině roku uvede televizor o uhlopříčce 42" s rozlišením 1920 x 1080 obrazových bodů. "Tím padne také posledni fáma, podle níž není možné plazmy v takových uhlopříčkách vyrábět," uvedl zástupce Panasonicu Lukáš Holub.

Ve výbavě TH-42PX70E nechybí dvojice HDMI vstupů a dvě VIERA propojky pro ty, kteří si zařizují vše ve znamení Panasonic. Elektronika plazmy je samozřejmě schopna přijímat signál ve vysokém rozlišení, ale zobrazuje jej převedený na své menší rozlišení.

Parametry obrazu

Chloubou všech plazmových televizorů, a tedy i tohoto Panasonicu, je jednak počet zobrazených barev a potom perfektní kontrastní poměr. Zatímco konkurence zvaná LCD zobrazí stěží 16,7 miliónů barevných odstínů, zkoušený krasavec nemá problém s 29 miliardami. A že kontrastní poměr dosahuje hodnoty 10 000:1 poznáte naprosto okamžitě.

Frekvenci zobrazování může uživatel navolit mezi 100 a 50Hz. Druhá hodnota je poněkud vražedná, obraz potom znatelně bliká, a tak asi každý ponechá implicitně nastavených 100Hz, kdy je obraz absolutně stabilní.

Analogově či digitálně?

Panasonic TH-42PX70E nabízí možnost přijímat vysílání buď v klasické analogové podobě, či v moderním digitálním pozemním signálu. Pro budoucnost je důležitá i přítomnost slotu na karty předplacených kanálů.

Ladění probíhá zcela automaticky včetně pojmenování kanálů a jejich roztřídění. Samozřejmě mluvím o DVB-T režimu, v analogovém se musí uživatel angažovat trochu více. Ale s DVB-T zkrátka televizi zapojíte, zvolíte automatické ladění, a po chvilce čekání už zkrátka koukáte. Ladění je tak maximálně příjemné, zvláště proto, že OSD menu plasmy je v českém jazyce.

Televizní stanice jsou tak naladěny velmi rychle a nejednoho pozorovatele mile překvapí výborná kvalita obrazu. Bohužel, digitální příjem si užijete pouze ve vybraných oblastěch České republiky, ovšem do několika let by se měla digitální vysílání stát nepsaným standardem na celém území ČR. O tom, jestli je vaše bydliště pokryto digitálním vysíláním či kdy se tomu tak stane, se přesvědčíte například na stránkách Digitalnitelevize.cz

Kvalita obrazu a interpolace

"Nízké" rozlišení (i tak mnohem vyšší než u CRT televizoru) by mohlo neznalého uživatele LCD panelů vést k domněnce, že obraz bude nechutně čtverečkovaný a zblízka nekoukatelný. Příznivci plazmové technologie však vědí, že nic takového nehrozí. Plazma sice není z metru tak ostrá, ale to je právě velké plus. Žádné čtverečky, jedinou známku změny rozlišení nesou kostrbaté hrany. Při pohledu ze vzdálenosti přes dva metry ale i tento jev mizí.

Panasonic používá pro roztažení obrazu s poměrem 4:3 na celou plochu 16:9 speciální nelineární režim. U něj je střed obrazu poměrově blízký originálu, zatímco kraje směrem ke kraji je zkreslení čím dál větší. Není to vůbec špatné, neboť obraz je mnohem přirozenější než při klasickém roztažení. Jediný problém tvoří přebíhající text (ČT24), kde se mění šířka písmen.

Trošku mě překvapilo, že Panasonic TH-42PX70E neovládá žádný způsob, jak zobrazit najednou obraz z obou vstupů - PIP. Především kvůli přítomnosti dvou tunerů bych to považoval za přirozené. Na druhou stranu vím, jak málo se podobné vychytávky používají a nepovažuji to za velkou ztrátu.

Vypalování bodů na stínítku

Vypalování obrazu do stínítka aneb dřívější strašák plazmových panelů již prakticky zmizel. Nejmodernější obrazovky tomuto neduhu čelí například aktivní ochranou - nepovšimnutelným posunem jednotlivých bodů, které jsou elektronikou vyhodnoceny jako "stálé", o několik pixelů.

Nejčastěji se takto "posouvají" loga televizních stanic. Při přehrávání filmů se však s tímto uživatel nesetká. Dodejme, že ony "pohyby" log TV stanic nejsou pozorovatelné ani z velké blizkosti a to i přesto, že je na ně uživatel předem upozorněn.  

OSD - nastavení

Nastavit můžete v přehledném textovém menu prakticky vše, s jedinou výjimkou - vyvážením jednotlivých barev. Spokojen jsem také nebyl s rozsahem korekce jasu, neboť pro sledování v noci je nutné snížit kontrast. U jasu je rozdíl na minimální a maximální pozici velice malý.

Standardem se dnes stává automatická regulace kontrastu pomocí elektroniky. TH-42PX70E tuto schopnost nabízí ve svém menu pod názvem C.A.T.S. a funguje na jedničku. Pokud jsem nebyl spokojen s korekcí jasu, tady je to přesně naopak.

Za zmínku stojí ještě časovač vypnutí a dětská pojistka. Obě funkce nejspíš využijí především rodičové, kteří nechtějí, aby jejich ratolesti vysedávali celé noci před obrazovkou.

Hodnocení

Panasonic TH-42PX70E s plasmovou obrazovkou 10. generace vyniká ve srovnání s LCD především výbornou barevností (černá barva je opravdu černá, tady se klasické LCD panely nechytají), vysokým kontrastem, úzkým rámečkem, konektivitou, perfektními úhly pohledu (ani při pozorování ze stran jsme nepozorovali slábnoucí kvalitu přehrávané scény) a příkladnou stabilitou obrazu. Trošku zamrzí absence funkce PIP (picture in picture), což však může být subjektivní. Jako jediný zápor bychom viděli na dnešní dobu slabší rozlišení, které neumožňuje sledovat HD video v plné kvalitě.

Cena plazmy se pohybuje okolo 42 000 Kč včetně daně, což jistě není málo. Za kvalitu se však platí a z tohoto úhlu pohledu je cena panelu, který je montován v Plzni, plně opodstatněná.