Článek
K oficiálnímu napojení první československé instituce, pražského ČVUT, došlo 13. února 1992. Šlo ale spíše o formální záležitost, protože první pokusy s internetem se v Československu odehrávaly již od podzimu 1991. Navíc na samém přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo možné se připojit k jiným počítačovým sítím jako FidoNet, EUnet nebo EARN.
Samotné počátky se týkaly poměrně úzké skupiny odborníků a z pohledu veřejnosti nešlo o nikterak oslnivou skutečnost. Původním smyslem internetu, a to nejen toho českého, byl přenos informací a dat mezi vědeckými pracovišti a vysokými školami. Aby mohla síť tuto funkci plnit, bylo nejprve nutné propojit jednotlivé instituce. Proto byla za podpory ministerstva školství zahájena výstavba páteřní sítě mezi Prahou a Brnem. Původně dostal projekt název FERNET (Federal Educational and Research Network), později byl přejmenován na FESNET a po rozpadu federace byl v červnu 1993 slavnostně zahájen provoz sítě pod názvem CESNET (Czech Educational and Scientific Network).
Internet by se ale sotva stal tím, čím v současnosti je, pokud by zůstalo pouze u využití v akademické sféře. Trvalo však řadu let, než se stal dostupným i pro běžné využití.
Eurotel a Telecom v monopolu
Jednou z překážek rozvoje byla existující legislativa. Na počátku devadesátých let získala exkluzivní licenci na provozování veřejné datové sítě, tedy i internetu, společnost Eurotel. V polovině roku 1995 Eurotel svou datovou divizi odprodal společnosti SPT Telecom, s čímž bylo spojeno i ukončení monopolu na provozování datových sítí. Tím se otevřel prostor pro vznik konkurenčních poskytovatelů připojení.
Po liberalizaci trhu s internetovým připojením se síť začala šířeji otvírat i pro komerční zájemce. Služeb internetu si tak mohl teoreticky užít každý. První uživatelé se rekrutovali z řad organizací a nadšenců, kterým nevadila nízká přenosová rychlost, občasné výpadky spojení či omezený počet stránek v češtině. Situace se však začala záhy měnit. Na síť postupně zamířily jak zavedené společnosti, například vydavatelé novin, tak i nové firmy, jejichž vznik podnítil právě rozvoj internetu. Své stránky začali vytvářet i jednotlivci.
Internet pro všechny
Byla to ale právě cenová politika SPT Telecom, která vedla v roce 1998 ke vzniku zřejmě nejznámější společné akce internetové komunity u nás, iniciativy Internetem proti monopolu. Ta reagovala na ohlášené zvýšení cen za vytáčené připojení k síti, plánované od ledna 1999, a nakonec se jí podařilo na Telecomu vymoci zvláštní tarif. Spory o délku a cenu impulzu vzaly nakonec za své s tím, jak poskytovatelé přešli na nabídku připojení za měsíční paušál.
Postupně, byť nikoliv zcela bez problémů, začali internet poskytovat i alternativní telefonní operátoři, kabelové televize i provozovatelé mobilních sítí. Možností, jak se připojit k síti je tak v současnosti celá řada, čemuž odpovídá i stále rostoucí obec uživatelů. Podle průzkumu Českého statistického úřadu, který proběhl ve druhém čtvrtletí loňského roku, má přístup k internetu 27 procent českých domácností, z nichž 57 procent využívá některou z technologií rychlého připojení.
Nejdůležitější události historie internetu | |
1969 | V USA vznikl ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network), počítačová síť považovaná za předchůdce dnešního internetu. Vznik ARPANETu byl financován agenturou ministerstva obrany USA. |
1. ledna 1983 | ARPANET oficiálně přešel ze standardu NCP na protokol TCP/IP. Jeho zavedení umožnilo propojit různé počítačové sítě, a proto bývá někdy považováno za počátek internetu, jak je známý dnes. |
1991 | Odstartovala služba World Wide Web (zkráceně web nebo WWW), tedy systém vzájemně propojených tzv. hypertextových dokumentů umístěných kdekoliv v síti internet. Vynálezcem konceptu byli Brit Tim Berners-Lee a Belgičan Robert Caillau, kteří pracovali v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). |
1993 | CERN oznámil, že World Wide Web bude zdarma k dispozici všem. WWW následně vytlačil méně komfortní službu Gopher, která umožňovala vyhledání stránek pomocí procházení hierarchicky uspořádaných textových seznamů. |
Leden 1994 | Studenti Stanfordovy univerzity Jerry Yang a David Filo vytvořili stránku, z níž se později vyvinul úspěšný vyhledávač Yahoo! |
1994 | Byl vytvořen prohlížeč Netscape Navigator. Ten si v devadesátých letech dokázal mezi uživateli internetu získat velkou popularitu, avšak později nedokázal odolat nástupu prohlížeče Internet Explorer od společnosti Microsoft. |
25. říjen 1994 | Americká telefonní společnost AT umístila na stránky internetového časopisu HotWired proužkovou reklamu, takzvaný banner. Ačkoliv neexistuje shoda, zda šlo o historicky první banner, datum bývá často uváděno jako důležitá událost v dějinách tohoto druhu reklamy. |
4. září 1995 | Američan Pierre Omidyar spouští internetovou aukční síň eBay. Možnost online nákupu a prodeje téměř čehokoliv si záhy získala značnou popularitu. |
18. září 1998 | Byla založena mezinárodní nezisková organizace Internetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN). Jejím smyslem je mimo jiné přidělování a správa doménových jmen a IP adres. Podobnou funkci před ní zastávaly organizace NIC či IANA. |
27. září 1998 | Larry Page a Sergey Brin zakládají v Kalifornii společnost Google Inc., provozovatele v současnosti největšího internetového vyhledávače Google. |
1. červen 1999 | Spuštěn Napster - služba, která umožňovala sdílení hudebních souborů mezi uživateli internetu. Napster získal velkou popularitu, kvůli porušování autorských práv však byla bezplatná výměna písní v červenci 2001 zakázána soudem. |
9. listopadu 2004 | Byla uvolněna první verze bezplatného prohlížeče Mozilla Firefox. Po Internet Eploreru společnosti Microsoft jde v současnosti o druhý nejrozšířenější prohlížeč. |