Hlavní obsah

Před 130 lety Pražané poprvé spatřili kostru velryby

Novinky, Filip Šára

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Plejtvák myšok už je ve sbírce Národního muzea v Praze celých 130 let. Dne 28. listopadu 1888 byla úplná kostra obrovského mořského savce u nás poprvé představena veřejnosti. Známá je od té doby pod jednoduchým pojmenováním „kostra velryby“. Na její další spatření naživo si však budou muset návštěvníci zrekonstruovaného pražského muzea ještě chvíli počkat.

Kostra velrybyVideo: Národní muzeum

 
Článek

„Kostra plejtváka myšoka se bezesporu stala symbolem Národního muzea (NM). Možnost zakoupit kostru nadprůměrně velké samice, která uhynula u pobřeží Norska, zaujala už v roce 1887 bratry Václava a Antonína Friče, kteří se ji rozhodli pořídit jako exponát pro nově vznikající muzejní budovu na Václavském náměstí,“ shrnul historii předmětu jeho kurátor Petr Benda.

Jak to ale všechno začalo? Roku 1885 vyvrhlo rozbouřené moře na skalnaté pobřeží Norska samici plejtváka myšoka, druhého největšího savce na světě. Velrybářská firma, která mršinu zpracovala, se z toho rozhodla vytěžit maximum. Celou nadprůměrně velkou kostru nabídla obchodům s přírodninami po celé Evropě.

Foto: Profimedia.cz

Plejtvák myšok, též nazývaný plejtvák tmavý (Balaenoptera physalus)

Web Muzeum 3000, což je zpravodajský portál Národního muzea, připomíná, že o nabídce se dozvěděl také právě přírodovědec Antonín Frič, tehdejší ředitel zoologických a paleontologických sbírek Musea Království českého, dnešního NM.

Sbírka na kostru

Na nákup myšoka nicméně muzeum nemělo dostatek financí. Proto Antonín Frič společně se svým bratrem, obchodníkem s přírodninami Václavem, uspořádal sbírku v rámci vlastenecké stolní společnosti Jour fixe. Jejími členy byli vážení občané, kupříkladu Vojta Náprstek.

Potřebný obnos 2500 zlatých se podařilo podle NM nashromáždit poměrně rychle, a tak již v polovině roku 1887 mohla být celá kostra převezena do Prahy.

Foto: Národní muzeum

Kostra plejtváka ve vyklizeném sále Historické budovy NM

Pražané ji měli poprvé příležitost spatřit v listopadu 1888 v domě U Halánků, dnešním Náprstkově muzeu. Do současné Historické budovy NM byla převezena v roce 1892 a postavena byla na ocelové nosníky. V 50. letech minulého století doznala instalace výrazné změny a od té doby je „kostra velryby“ (velcí kytovci se často označují souborným názvem velryba) zavěšená stejným způsobem.

Po dobu rekonstrukce historické budovy zůstala na svém místě, a to ve speciální ochranné schráně, aby se nepoškodila. K dokumentaci jejího stavu byl pořízen 3D sken.

K vidění za rok

A kdy bude možné si exponát plejtváka v muzeu zase na vlastní oči prohlédnout?

„Kostra bude pro veřejnost k vidění na podzim příštího roku, kdy se v Historické budově NM otevřou přírodovědecké expozice,“ sdělila Novinkám vedoucí oddělení vnějších vztahů muzea Kristina Kvapilová.

Foto: Národní muzeum

Kostra plejtváka myšoka

V neděli 28. října se historická muzejní budova po hlavní rekonstrukci znovu otevřela, poprvé od července 2011. Prošla viditelnou proměnou, část expozic ale zůstává ještě nějaký čas nepřístupná. [celá zpráva]

Národní muzeum se dočká slavnostního znovuotevření k příležitosti výročí 100 let republikyVideo: Novinky

K vidění jsou nyní v budově dvě výstavy. Česko-slovenská/Slovensko-česká výstava mapuje klíčové okamžiky 20. století, na ní jsou pohromadě k vidění dokumenty, které ovlivnily vznik a existenci Československa. Výstava 2 x 100 představuje 200 nejvzácnějších exponátů muzea a připomíná 200. výročí založení instituce. Do konce roku je vstup zdarma.

Foto: koláž Novinky/ČTK

Budova muzea na snímcích z roku 2013 a 2018

Stálé expozice – včetně tedy přírodovědných s oblíbenou velrybou – se otevřou v příštím roce.

Záznam: Videomapping století: Svědek dějinVideo: Novinky

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám