Hlavní obsah
Tehdejší speciální novinové vydání věnované historickému spojení kosmických plavidel Sojuz 4 a 5. Na malých fotografiích se nacházejí zleva kosmonauti Volynov, Jelisejev a Chrunov (všichni původně Sojuz 5), vpravo Šatalov ze Sojuzu 4. Foto: Profimedia.cz

Od prvního spojení vesmírné lodi s posádkou uplynulo půlstoletí

Spojení dvou objektů na oběžné dráze, nyní běžná záležitost, bylo koncem 60. let minulého století něčím mimořádným. První spojení lodí s lidskou posádkou v dějinách kosmonautiky se podařilo před 50 lety, 16. ledna 1969, sovětským kosmickým plavidlům Sojuz 4 a Sojuz 5. O čtvrt roku dříve podobný pokus ještě skončil nezdarem.

Tehdejší speciální novinové vydání věnované historickému spojení kosmických plavidel Sojuz 4 a 5. Na malých fotografiích se nacházejí zleva kosmonauti Volynov, Jelisejev a Chrunov (všichni původně Sojuz 5), vpravo Šatalov ze Sojuzu 4. Foto: Profimedia.cz
Od prvního spojení vesmírné lodi s posádkou uplynulo půlstoletí

Let Sojuzů 4 a 5 neměl být samoúčelnou ukázkou schopností sovětské kosmonautiky, ale spíše pozůstatkem ambiciózního programu přistání na Měsíci.

Ilustrační snímek lodě Sojuz 4, vypuštěné do vesmíru 14. ledna 1969

Foto: Profimedia.cz

Právě spojení lodí na oběžné dráze mělo být jedním z hlavních manévrů při cestě na zemskou družici. Tyto závody s Američany ale Sověti nakonec prohráli. Američtí astronauti koncem 60. let již oblétli Měsíc. [celá zpráva]

A v červenci 1969 přistáli na jeho povrchu. Dva ze tří členů posádky mise Apollo 11 – Neil Armstrong a Edwin „Buzz” Aldrin – tak mohli kráčet po luně. Zato Sověti byli ve stejné době schopni úspěšně vyslat své lodě jen na oběžnou dráhu Země.

Poprvé se o spojení dvou vesmírných lodí Sověti pokusili v říjnu 1968. Sojuz 3 pilotovaný Georgijem Beregovým se sice k bezpilotnímu Sojuzu 2 přiblížil na několik desítek metrů, spojit se s druhou lodí se však ani kosmonautovi přes několik pokusů nepodařilo.

Kosmická loď Sojuz 4 před spojením se Sojuzem 5

Foto: TASS, Profimedia.cz

Let „čtyřky“ a „pětky“ sice též nebyl bez problémů, setkání se podařilo až na druhý pokus, mise ale nakonec skončila podle plánu. Dva ze tří členů posádky Sojuzu 5 Alexej Jelisejev a Jevgenij Chrunov vystoupili do volného kosmu a přeručkovali do druhé lodi Sojuz 4, kde na ně čekal Vladimir Šatalov. V „pětce” zůstal jen Boris Volynov.

Kosmonaut Vladimir Šatalov v kokpitu

Foto: Profimedia.cz

Málem smrtelné přistání

Po přibližně čtyřech a půl hodinách spojení se od sebe obě kosmické lodě odpoutaly a zamířily zpět na Zem. „Čtyřka“, nyní s tříčlennou posádkou, přistála ráno 17. ledna 1969 v kazašské stepi po necelých třech dnech strávených ve vesmíru.

Volynov přistál stovky kilometrů od plánovaného místa v zasněžených uralských horách v téměř čtyřicetistupňových mrazech. Záchranářů se pak prý jen zeptal, zda nezešedivěl.

Sojuz 5, kde setrval osamělý pilot Volynov, měl ale méně štěstí. Dokonce nechybělo málo k tomu, aby měl sovětský kosmický program další oběť. Už v dubnu 1967 totiž při tragické havárii Sojuzu 1 zahynul Vladimir Komarov.

Zleva Alexej Jelisejev, Vladimir Šatalov a Jevgenij Chrunov během tiskové konference z 19. ledna 1969

Foto: Profimedia.cz

Před přistáním se totiž od návratového modulu neoddělila přístrojová sekce. Loď se během sestupu převracela a vysoká teplota začala ohrožovat vnitřek. Nakonec se přistávací modul osvobodil, loď se ale již nepodařilo stabilizovat.

Vystřelil sice padák, rotující kabina však neustále smotávala a rozmotávala šňůry. Dopad na zem byl tvrdší, než se očekávalo, a kosmonaut to odnesl zlomenou čelistí a vyraženými zuby.

Kosmonauti Valynov (vlevo) a Šatalov během příprav

Foto: Profimedia.cz

Navíc přistál stovky kilometrů od plánovaného místa v zasněžených uralských horách, v téměř čtyřicetistupňových mrazech se Volynov raději vypravil sám za teplem. Skončil v domě překvapeného rolníka. Rovněž zaskočených záchranářů se unavený Volynov poté prý jen zeptal, zda během dramatických událostí nezešedivěl.

Mohli odnést pokus o atentát na Brežněva

Napínavým situacím kolem kosmonautů ze Sojuzů 4 a 5 tím nicméně nebyl konec. Necelý týden po přistání se totiž stali nechtěnými aktéry nepodařeného atentátu na sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Vynášení plavidla Sojuz 5 vzhůru...

Foto: Profimedia.cz

Na kolonu s nejvyššími politickými činiteli a vesmírnými hrdiny, která 22. ledna 1969 vjížděla do jedné z bran Kremlu, totiž začal střílet 20letý podporučík Viktor Iljin. Chtěl zastřelit Brežněva, místo toho však smrtelně zranil řidiče vozu, ve kterém seděli kosmonauti. Sovětské soudy jej na dlouhá léta poslaly do psychiatrické léčebny.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků