Hlavní obsah

Noc zavražděných básníků. Před 70 lety popravil Stalinův režim 13 židovských intelektuálů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Moskva/Praha

Při nebývalé vlně antisemitismu koncem 40. let 20. století bylo v Sovětském svazu zatčeno a perzekvováno mnoho Židů. Totalitní režim Josifa Stalina zúčtoval s židovskými intelektuály, kteří mu během 2. světové války přitom výrazně pomohli propagovat SSSR na Západě.

Foto: Profimedia.cz

Josif Stalin

Článek

Antisemitská vlna vyvrcholila tzv. nocí zavražděných básníků, při které bylo před 70 lety, 12. srpna 1952, ve vězení Lubjanka v Moskvě zastřeleno 13 sovětských židovských intelektuálů.

Údajný židovský stát na Krymu

Všichni zatčení z let 1948 a 1949 byli sovětskými soudy falešně obviněni, podrobeni fyzickému mučení, aby vypovídali proti sobě a navzájem se obviňovali ze špionáže a podvracení režimu.

Podrobná historie pražského pomníku maršála Koněva

Historie

Hlavní obvinění se týkalo údajného plánu na založení nezávislého židovského státu na Krymu, s jehož pomocí měli „američtí imperialisté a sionisté“ rozložit SSSR.

Židovský antifašistický výbor

Zadržení byli členové Židovského antifašistického výboru (ŽAV), který vznikl na Stalinův příkaz v dubnu 1942. Význační a ve světě známí židovští intelektuálové a umělci pak vyjížděli do USA, Británie či Kanady a organizovali pomoc pro SSSR, navazovali kontakty, pořádali sbírky, přesvědčovali a propagovali Sovětský svaz a jeho válečné úsilí.

Slovenská vláda se omluvila za židovský kodex z roku 1941

Evropa

Před vojenským soudem, který se konal přímo v prostorách sídla tajné policie Lubjanky od 8. května do 18. července 1952, stanuli bývalý náměstek ministra zahraničí Salomon Lozovskij, básník a tajemník ŽAV Icik Fefer, básníci Leib Kvitko, Perec Markiš, David Bergelson a David Hofštejn, umělecký ředitel Státního židovského divadla Benjamin Zuskin, redaktoři Ilja Vatenberg a Emilija Teuminová, překladatelka Chajke Vatenbergová-Ostrovská, novinář a překladatel Leon Talmi, historik a akademik Josif Juzefovič a hlavní lékař Botkinovy nemocnice Boris Šimeliovič.

Všech 13 obžalovaných bylo 12. srpna 1952 v podzemí Lubjanky zastřeleno.

Foto: Profimedia.cz

Lubjanka (na snímku z roku 1964)

Historik Joshua Rubinshtein nazval tento okamžik příznačně „nocí zavražděných básníků“ – ze 13 popravených bylo pět jidiš básníků.

Osudná vysílačka. Dva týdny po Lidicích nacisté vyhladili i osadu Ležáky

Historie

Jediní obvinění, již unikli popravě, byli Solomon Bregman, který upadl během soudního procesu do kómatu a zemřel na začátku roku 1953, a profesorka katedry fyziologie na Druhém moskevském lékařském institutu (a mimochodem první žena, která se stala členkou sovětské Akademie věd) Lina Šternová.

Ta dostala „jen“ pět let (zemřela v březnu 1968).

Mnoho někdejších členů ŽAV emigrovalo v 70. letech do Izraele. Pamětní deska k 25. výročí „noci zavražděných básníků“ byla odhalena v roce 1977 v Jeruzalémě.

Výběr článků

Načítám