Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Za porušení ochranného pásma sítě hrozí velké pokuty

Stavby, stromy, porosty vyšší než tři metry, složené dřevo nebo třeba i chmelnice, nic z toho by se nemělo vyskytovat v ochranném pásmu elektrického vedení či plynovodu. Tento prostor vymezuje energetický zákon a je určený k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu sítí a také k ochraně života, zdraví a majetku.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Za porušení ochranného pásma sítě hrozí velké pokuty

Přesto v poslední době podle energetických společností přibývá případů, kdy lidé, většinou nevědomky, tyto předpisy porušují. Často jde o starou zástavbu, kde lidé už mají zúžený manévrovací prostor například se stavbami nějak hýbat.

Na distribučním území společností E. ON a ČEZ ale tyto firmy každoročně evidují porušení ochranného pásma při nové výstavbě. Byť jde celkem jen o desítky takových případů ročně, majitelům pozemků nebo rodinných domů to může přinést nepříjemnosti.

Uložení sítí při koupi prověřte

Energetici proto doporučují ověřit si uložení sítí na pozemku už při jeho koupi a na pozdější benevolenci úřadů se v žádném případě nespoléhat. Viníkům totiž hrozí až statisícové pokuty od stavebního úřadu nebo Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Navíc po něm energetici mohou chtít i náhradu případných škod.

Ochranné pásmo kolem elektrických a plynových sítí se pohybuje v rozmezí od jednotek do desítek metrů. Záleží na tom, jestli je vedení venkovní nebo v zemi a jaká je napěťová hladina nebo tlaková úroveň.

E. ON na svém distribučním území ročně eviduje stovky neoprávněných zásahů v ochranném pásmu a každý rok jich mírně přibývá. Z toho případy výstavby rodinného domu v ochranném pásmu patří k největším problémům.

„Trvalých staveb vznikne v pásmu za rok jen několik, ale i to je dost. Vždy jde o černou stavbu, která by měla být odstraněna, což by pro majitele vzhledem k vysokým investicím často mělo fatální finanční následky,“ sdělil Právu vedoucí oddělení Řízení provozu E. ON Distribuce Petr Nováček.

Běžně se bourají různé přístavby, přístřešky, dokonce i haly v majetku právnických osob,
vedoucí oddělení Řízení provozu E. ON Distribuce Petr Nováček

Podobnou zkušenost má i ČEZ Distribuce, která při realizaci nových staveb každoročně zaznamenává desítky takových případů.

„Tyto případy zjišťujeme namátkovou kontrolou při realizaci stavby, občas upozorněním všímavých spoluobčanů, kterým stavba vadí. Při zjištění nesouladu, tedy porušení našeho stanoviska, energetického zákona nebo normy, trváme na nápravě,“ vysvětlila mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Energetici proto doporučují pozemky pečlivě prověřit před zahájením jakýchkoliv prací nebo nejlépe už před samotnou jejich koupí.

Problém vyřeší přeložka

„Setkali jsme se s případy, kdy prodejci zájemcům o koupi pozemku tvrdili, že vedení na pozemku není žádný problém. Že stačí zavolat na zákaznickou linku a domluvit se na přemístění dotčeného vedení. Tak jednoduché to ale opravdu není,“ upozornil Nováček s tím, že E. ON Distribuce vybuduje ročně na 1800 přeložek, přičemž v posledních pěti letech dochází meziročně k mírnému nárůstu v jednotkách procent.

Také ČEZ v případě povolení výstavby „trvalé“ stavby v rámci stavebního řízení řeší nastalou situaci změnou stavby investora nebo přeložkou. „Ideálně se snažíme vše vyřešit ještě před zahájením stavby. Žádostí o přeložku registrujeme i tak každý rok mezi 4000 a 4500,“ doplnila Holingerová.

Přeložení je drahé

Přeložení elektrické nebo plynové sítě je složité a nákladné, hlavně v případech, kdy plánovaná přeložka vyžaduje souhlas majitelů sousedních pozemků. Náklady na přeložení sítě přitom hradí vlastník pozemku.

Uložení sítí na svém pozemku a v jeho blízkém okolí si člověk může ověřit přímo u distribuční společnosti, která vedení spravuje. Například E. ON Distribuce umožňuje orientační náhled na svých webových stránkách. Zde také mohou lidé podat online žádost o oficiální stanovisko, tzv. Vyjádření k existenci sítí, a později tu vyřídí i případnou žádost o přeložku.

Může dojít i na bourání

Pokud chce někdo riskovat a se stavbou začít bez ohledu na sítě, energetici upozorňují, že vedení pravidelně kontrolují a na případná porušení předpisů nakonec vždy přijdou.

„Informace pak musíme předat jak na příslušný stavební úřad, tak na Energetický regulační úřad,“ poznamenal Nováček. Od stavebního úřadu může viník dostat pokutu v nejzazším případě až 200 tisíc korun, od ERÚ dalších 100 tisíc.

„Od začátku roku 2016 bylo v takových případech pravomocně uloženo Energetickým regulačním úřadem celkem 30 pokut v celkové výši 532 tisíc korun,“ upřesňuje Michal Kačírek, mluvčí ERÚ.

Drobné stavby se kvůli porušení energetického zákona často musejí i úplně odstranit. „Běžně se bourají různé přístavby, přístřešky, dokonce i haly v majetku právnických osob,“ doplnil Nováček.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků