Článek
Přes dva roky trvající koronakrize, válečný konflikt na Ukrajině, to vše má vzhledem k enormnímu růstu životních nákladů výrazný dopad na hospodaření českých domácností. Inflace v březnu vylétla až k hodnotě 12,7 procenta, růst spotřebitelských cen tak byl nejvyšší od května 1998, kdy se dostal na 13 procent.
Drahé energie a pohonné hmoty vyhnaly inflaci na 12,7 procenta
Přestože mzdy rostou a porostou i nadále, Češi musí počítat s tím, že jejich reálné výdělky klesnou.
„Podle údajů, které v březnu vydal Český statistický úřad, průměrná mzda v ČR meziročně stoupla o čtyři procenta a překročila hranici 40 tisíc korun (40 135 korun). Reálný výdělek ale po zohlednění růstu spotřebitelských cen o dvě procenta klesl. Růst mezd v letošním roce lze za současných měnících se podmínek těžko predikovat,“ uvedl Karel Kotoun ze společnosti Accenture.
Reálná průměrná mzda klesla kvůli inflaci o dvě procenta
Jak se Češi s růstem životních nákladů plánují vypořádat, ukázala aktuální anketa společnosti Profesia. Jen necelá pětina oslovených věří tomu, že vyšší náklady je nijak neohrozí. Budou totiž schopni je bez problémů pokrýt ze svých současných příjmů.
Zbylé čtyři pětiny už na tom tak dobře nebudou. Každý pátý oslovený (21 procent) je podle svých slov nucen hledat si zaměstnání s vyšším výdělkem, protože jeho současná mzda na pokrytí nákladů nestačí. Druhé zaměstnání či brigádu si bude muset najít 16 procent Čechů.
Necelá čtvrtina (23 procent) uvedla, že zvýšené základní náklady sice utáhne, ale bude muset zvažovat další výdaje. Pětina (21 procent) oslovených ještě nemá zcela jasno. Finanční tlak už pociťují, ale ještě si nejsou jistí, jak v příštích měsících s penězi vyjdou.