Na co má vliv průměrná mzda

Částka průměrné mzdy je důležitá z hlediska daní, důchodů i sociálního pojištění. Její hodnota podle údajů stanovených nařízením vlády činí pro příští rok 38 911 Kč. Tato průměrná mzda se nepatrně liší od průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem. Oproti roku 2021 se zvýšila o 9,8 procenta.

„Právě citelné meziroční zvýšení průměrné mzdy je důvodem pro zvýšení minimální zálohy na pojistné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pro rok 2022 o téměř 500 korun nebo vyšší odvody na sociální pojištění pro lidi s velmi vysokými příjmy,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Všechny osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní činnost musí vždy platit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění, a to alespoň v minimální výši. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ činí 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a minimální záloha na sociální pojištění potom 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy.

„Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění pro OSVČ bude v příštím roce 2627 korun a na sociální pojištění 2841 korun,“ vypočítává Ivanco.

Pro výpočet sociálního pojištění zaměstnanců i OSVČ je stanoven maximální vyměřovací základ, který je právě ve výši 48násobku průměrné mzdy. Pro rok 2022 bude tedy činit maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění 1 867 728 korun, tedy o 166 560 korun více než za rok 2021. Zaměstnanci i OSVČ s rozhodnými příjmy nad limit tak zaplatí příští rok značně více na sociálním pojištění než za rok 2021.

„Například OSVČ s hrubým ziskem čtyři miliony korun zaplatí za rok 2022 na sociálním pojištění 545 377 korun, což je o 48 635 korun více než při stejném zisku za rok 2021,“ vysvětluje Ivanco.

V Česku jsou stanoveny dvě sazby daně z příjmu fyzických osob – 15 procent a 23 procent –, přičemž vyšší daňové sazbě podléhají za celý kalendářní rok zdanitelné příjmy nad 48násobek průměrné mzdy. Za rok 2022 tak bude vyšší daňové sazbě podléhat souhrnný daňový základ nad 1 867 728 korun. Průměrná mzda rovněž ovlivňuje výpočet nemocenských či důchodových dávek.

Z důvodu zvýšení průměrné mzdy se při stejných vstupních údajích vypočte vyšší starobní důchod v roce 2022 než v roce 2021.

„Nelze však paušálně říct, že je výhodnější odejít do důchodu v lednu 2022 než v prosinci 2021, záleží na konkrétní situaci žadatele o důchod. Důchody přiznané do konce roku 2021 se totiž od ledna příštího roku valorizují, takže při porovnání jednotlivých důchodových variant je potřeba mimo jiné zohlednit i právě zákonnou valorizaci,“ upozorňuje Ivanco.

Solidární část všech důchodů se od ledna zvýší o 350 korun a zásluhový díl penze se zvedne o 1,3 procenta. Průměrný starobní důchod tak poroste o 505 korun.

K zákonnému přidání všichni lidé, kteří pobírají nějaký důchod, dostanou ještě bonus 300 korun měsíčně navíc.