Podle průzkumu EY Consumer Banking Survey 2018, který proběhl v sedmi zemích (mimo Česka ještě na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Srbsku), čeští klienti bank výrazně více ukládají své volné finance do penzijních fondů (43 procent) než klienti z ostatních zemí regionu (22 procent). U Čechů je také více oblíbené stavební spoření.

„Důvodem je především roční příspěvek od státu a u penzijních fondů pak možnost daňového odpočtu v přiznání k dani z příjmu, obdobně jako u životního pojištění. Z dlouhodobého hlediska se tak tyto finanční produkty jeví jako perspektivní pro dlouhodobé pravidelné spoření,“ doplnil Pavel Riegger ze společnosti EY.

Na penzi v penzijních společnostech nejčastěji spoří lidé ve věku 35 až 44 let (53 procent). Tato věková skupina má také nejčastěji sjednáno stavební spoření (43 procent).

Počet lidí spořících na penzi vzrostl

Údaje z průzkumu potvrzují i tzv. tvrdá data, resp. aktuální údaje penzijních společností. Ty ukázaly, že na penzi si k poslednímu březnu tohoto roku spořilo 4 442 424 lidí, o 5500 více než na konci roku 2018.

Celkový počet účastníků penzijního spoření tak stoupl poprvé od roku 2013, kdy byla ukončena možnost vstupovat do původního penzijního připojištění.

V nových fondech – tzv. účastnických, překonal počet účastníků v prvním čtvrtletí letošního roku jeden milion.

„Po období úbytku klientů penzijního spoření - v poslední době především vlivem odchodů z transformovaných fondů, jsme se dostali do bodu, kdy počet lidí v soukromém spoření na penzi se státním příspěvkem začal opět růst,” uvedl Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.

Každý druhý klient potřebuje radu

Každý druhý bankovní klient hledá radu a s ní i vhodné řešení při výběru finančních produktů. Ovšem v zahraničí se radí o alokaci svých finančních prostředků jen dvě pětiny oslovených.

Výraznější rozdíl v rozhodování o osobních financích, jak ukázaly výsledky průzkumu, je pak u klientů ve věku 25 až 34 let. Zatímco v zahraničí potřebuje radu zhruba polovina mladých, v Česku jsou to více než tři pětiny.

„Je pochopitelné, že mladší generace se o výběru účtu, spoření a případné investici radí s rodiči, přáteli, osobním bankéřem či finančním poradcem. V době, kdy jim končí studentské účty, začínají mít pravidelný příjem z prvního zaměstnání a osamostatňují se od rodičů, se potřebují rozhodnout, jaké bankovní produkty jsou pro ně relevantní a do budoucna perspektivní,“ uvedl Riegger.

Mít více bank je běžné

Dvě pětiny klientů využívají pro správu osobních financí dvě bankovní instituce a nesetrvávají pouze u své primární banky. Klientem pouze jedné banky je pouze třetina oslovených.

„Klienti hojně využívají možnost vedení účtu zdarma ve více bankách a nejsou už závislí pouze na jedné peněžní instituci. Snazší proces migrace od jednoho poskytovatele bankovních služeb k druhému je dalším z důvodů otevření více účtů. V sekundární bance většinou žádají o úvěr, spoří nebo sjednávají pojištění,“ doplnil Riegger.