Lidé, kteří nemají zřízenu datovou schránku, obdrží bezplatnou daňovou složenku do svých poštovních schránek. Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane všechny potřebné informace k placení daně do své e-mailové schránky.

V případě poplatníků přihlášených k placení daně prostřednictvím SIPO proběhne úhrada daně v souladu s podmínkami České pošty.

„Aby se na poštách a u pokladen netvořily nepříjemné fronty, složenky rozesíláme poplatníkům postupně tak, aby v jedné lokalitě neobdrželi všichni složenky současně. Poslední z nich poplatníci obdrží nejpozději do 22. května,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí bylo nutné odevzdat už nejpozději do 31. ledna a musel ho odevzdat jen ten, kdo se v roce 2018 stal vlastníkem nemovitosti nebo výrazněji upravoval nemovitost, kterou vlastnil a přiznal už dřív.

ČTĚTE TAKÉ
Přehledně: Jak na podání přiznání k dani z nemovitých věcí

„Samotnou daň je potřeba zaplatit nejpozději do konce května. Pokud je daň vyšší než pět tisíc korun, mohou si ji plátci rozložit do dvou splátek. První je potřeba zaplatit do konce května, druhou stačí doplatit do konce letošního listopadu,“ upřesnil mluvčí M&M Reality Holding Jindřich Vaněk s tím, že výjimku mají chovatelé ryb a zemědělci, kteří musejí zaplatit celou daň nebo první splátku daně z nemovitých věcí až koncem srpna.

Pokud někomu vyjde daň nižší než 30 korun, platit ji nemusí vůbec. Výjimkou jsou spoluvlastnické podíly na pozemcích, z nichž se daň platí vždy, a to v minimální výši 50 korun.

Výše daně se mohla oproti předchozímu roku navýšit kvůli změně výše koeficientu v dané obci. Daň se počítá vždy za všechny nemovitosti, které dotyčný vlastní na území jednoho kraje.

„Pokud někdo vlastní nemovitosti ve více krajích, mělo by mu přijít více složenek – za každý kraj složenka zvlášť. Ten, kdo si nejpozději do poloviny března zažádal o zasílání těchto údajů elektronickou cestou, dostane místo složenky začátkem května e-mail. Ale pozor, pokud někdo platí daň více finančním úřadům, musí si o elektronické zasílání těchto informací požádat u každého z nich,“ upozornil Vaněk.

Opozdilcům hrozí pokuta

Za pozdní zaplacení daně finanční úřad vyměřuje úrok z prodlení, a to za každý den prodlení. Počítá se z roční výše repo sazby České národní banky platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy k prodlení došlo, navýšené o 14 procentních bodů a rozpočítává se na dny.

Při zpoždění platby do čtyř pracovních dnů finanční úřad úrok z prodlení nevyměřuje. „Při zpoždění o pět a více dnů se už ale úroku z prodlení nevyhnete, počítá se přitom od prvního dne prodlení, ne až od pátého. Pokud ale u jedné daně za jedno zdaňovací období nepřesáhne úrok z prodlení částku dvě stě korun, promíjí se,“ dodal Vaněk.