Povinnost oznámit správci daně - finančnímu úřadu - skutečnost, že jste v minulém roce získali příjem osvobozený od daně z příjmu většího než pět milionů korun, platí od roku 2015.

Pokud se vás týká, musíte ji splnit nejpozději do 1. dubna 2019, nebo 1. července 2019, jestliže zároveň podáváte daňové přiznání a pro jeho sestavení a podání využíváte daňového poradce.

Mezi příjmy osvobozené od daně z příjmů patří například:

  • příjem z prodeje rodinného domu nebo bytu, ve kterém osoba bydlela alespoň 2 roky nebo jej měla v držení alespoň 5 let,
  • prodej podílu na společnosti s ručením omezením po uplynutí doby držby podílu 5 let,
  • dědictví (příjem nesnížený o dluhy, tedy nikoli výsledná výše, o kterou se zvýší jmění poplatníka),
  • dar od příbuzného v linii přímé i vedlejší,
  • prodej akcií, které držel poplatník minimálně 3 roky, a další příjmy.

„Oznámení o osvobozených příjmech nemá předepsaný tiskopis, lze však využít nepovinný tiskopis, zveřejněný na internetových stránkách Finanční správy,” uvádí na svých stránkách Finanční správa ČR.

V oznámení musíte uvést výši osvobozeného příjmu, jak jste ho nabyli (například prodej obrazu, výhra v loterii, případně, zda jde o příjem v penězích či v jiné podobě) a datum, kdy osvobozený příjem vznikl. Jedná-li se o příjem získaný dědictvím, je tímto datem až datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví.

„Pokud osvobozený příjem plyne do společného jmění manželů, nemusí oznamovací povinnost plnit oba manželé. Postačí, když Oznámení vůči správci daně učiní jeden z nich,” uvádí na webu Finanční správa.

Při nepodání hrozí pokuta

Pokud oznámení finančnímu úřadu nepodáte, hrozí vám pokuta.

„Pokud fyzická osoba oznámí osvobozený příjem bez výzvy správce daně, ale opožděně, je sankce ve výši 0,1 procenta z příjmu. Pokuta ve výši 10 procent neoznámeného příjmu bude udělena, pokud poplatník splní svou povinnost až na výzvu správce daně. Nejvyšší pokuta, 15 procent, tedy minimálně 750 tisíc korun, je pak zákonem stanovena pro případ, že tak poplatník neučiní ani na výzvu správce daně,“ upozornila na poměrně vysoké pokuty dle § 38w zákona o daních z příjmů Jana Skálová z poradenské společnosti TPA.

Příklady osvobozených příjmů
Prodej bytu
Žena, aby získala peníze na výstavbu nového rodinného domu, prodala v roce 2018 svůj velký byt, který koupila a bydlela v něm před svatbou. Byt vlastnila více než pět let a za tuto dobu došlo k jeho významnému zhodnocení. Prodejní cena překročila pět milionů korun.
Příjem z prodeje bytu je tedy osvobozen od daně z příjmů a nebude uváděn do daňového přiznání. Avšak ženě vzniká povinnost oznámit správci daně, že získala v roce 2018 osvobozený příjem z prodeje nemovitosti.
Prodej akcií či podílů na korporaci, kdy je prodejní cena hrazena ve splátkách
Příkladem dalšího osvobozeného příjmu, který se však musí každoročně oznamovat správci daně je poplatník, který prodal svou firmu, tedy přesněji prodal akcie či podíly na své kapitálové korporaci.
K prodeji došlo na podzim roku 2017 a sjednaná kupní cena bude hrazena ve třech splátkách po 20 milionech korun. První splátku obdržel poplatník v roce 2017, druhou v roce 2018 a třetí dostane na podzim roku 2019.
Z této situace mu vyplývá povinnost oznamovat každý rok správci daně přijatý osvobozený příjem ve výši splátky, tedy každoročně částku 20 milionů korun.
Pokud byla za rok 2017 tato povinnost splněna, do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2018 oznámí poplatník také druhý osvobozený příjem (druhou splátku) a totéž bude opakovat za rok 2019.
Oznámení příjmů z titulu dědictví
Jaký majetek a v jaké hodnotě dědic zdědí je zcela jednoznačné ke dni pravomocného skončení dědického řízení. Pokud hodnota přesahuje pět milionů korun, vznikl dědici osvobozený příjem z pohledu zákona o daních z příjmů. Jedná se o jediný právní důvod nabytí majetku, proto nelze „rozdělit“ dědictví na jednotlivé části nedosahující pět milionů korun. Správci daně je proto nutno podat oznámení o celkové hodnotě zděděného majetku, nikoliv o jeho jednotlivých složkách.
Do limitu pro oznamovací povinnost se zahrnuje příjem z dědictví nesnížený o dluhy. Nikoliv tedy výsledná výše, o kterou se zvýšilo jmění poplatníka (tj. příjmy po zohlednění dluhů).
Zdědí-li poplatník např. sbírku uměleckých děl oceněnou na 25 milionů korun spolu s dluhy ve výši 23 milionů korun, vztahuje se na něho oznamovací povinnost. Osvobozené příjmy z titulu dědictví budou oznamovány za zdaňovací období, ve kterém došlo k pravomocnému skončení dědického řízení.
Zdroj: TPA